Všeobecně o nohoplodu
Nohoplodů existuje mnoho druhů, vzájemně se od sebe liší výškou (1 až 25 metrů, vyjímečně i 40 metrů) a tvarem listů. Listy jsou převážně jehlicovité (ty největší jsou dlouhé až 35 centimetrů a široké téměř 9 centimetrů), listy některých druhů nohoplodů připomínají spíše stromy listnaté. Mají obvykle výrazné středové žebro, jsou uspořádány spirálovitě nebo ve dvou řadách. Bývají tuhé a kožovité, méně často jsou listy šupinovité. Nohoplody lze snadno tvarovat, proto se hojně pěstují jako pokojové bonsaje.
Stanoviště a pěstební substrát
Nohoplod potřebuje světlé stanoviště bez přímého slunce. Nejlépe se mu daří v zimních zahradách nebo pod střešním oknem, kde na něj dopadá slunce z více stran současně. Mladé rostliny vyžadují přistínění, proto dobře prosperují v bytech. Přes léto jej můžeme umístit venku na polostinném místě. Vyžaduje kyselou zeminu bez vápna, vhodná je směs vřesovky, rašeliny a písku v poměru 1:1:1.
Přesazování
Přesazujeme podlepotřeby. Nejvhodnější doba je na jaře, než začne rostlina opět rašit. Rostlinu přesazujeme do výživného, humózního a propustného substrátu s pH okolo 5.
Množení
Množíme vrcholovými řízky, které z matečné rostliny odebíráme v létě.
Zálivka a hnojení
Rostlinu pravidelně zaléváme odstátou vodou. Zejména mladé rostliny jsou choulostivé a velmi citlivé na přelití i na přeschnutí. Hnojí se maximálně jednou měsíčně tekutým hnojivem vhodným pro azalky a nebo krystalickými hnojivy (bez obsahu vápníku).
Přezimování
Rostlina přezimuje při teplotách pohybujících se okolo 5 - 12°C a mírně vyšších.
Nejčastější choroby a škůdci
Na příliš suchém a teplém stanovišti nebo při nedostatku vody v substrátu ztrácí spodní větve nebo začne opadávat jehličí.
Diskuze