Nápad vznikl ve vídeňské zahradě v Schönbrunnu
Nápad, že by se mohl stát sloní trus hnojivem, vznikl ve vídeňské zahradě v Schönbrunnu. Prvním, kdo toto přírodní hnojivo předvedl v České republice je ZOO Praha. Zde mají tři slony, kteří se svou váhou 3 až 5 tun denně spotřebují přes 140 kilogramů potravy (průměr na jednoho slona za den). Jejich strava je rostlinného původu (větve, klacky, kořínky, kůra stromů, trávu, plody, listy), navíc vypijí 100 až 150 litrů vody.
Jejich trávicí ústrojí dokáže využít pouhých 40 % zkonzumované potravy a nestrávený zbytek vyjde z těla ven v podobě velkých, 1 až 2 kilogramy vážících „koblížků" obsahujících jen mírně rozložené části rostlin (přesněji 40 % natrávené organické hmoty, 30 % strávené organické hmoty, 30 % vody). Každý slon denně vyprodukuje 140 až 180 kilogramů trusu, který díky svému složení je vhodným hnojivem pro okrasné i užitkové rostliny.
Výhody sloního trusu jako hnojiva
- Má nízký obsah čpavku, nemusíme se tedy bát, že by nám sloní trus rostliny spálil.
- Je vhodným hnojivem do kompostu i přímo do půdy. Zahrádkáři jej doporučují především do písčitých a jílovitých půd.
- Rostlinám dodá dostatek živin, které následně rychleji rostou a mají kvalitnější plody.
- Přihnojovat s ním lze plodovou zeleninu (rajčata, papriky), ovocné stromky, okrasné rostliny i růže.
- Nemusí se kompostovat. Do půdy jej zapravíme cca 3 týdny před výsadbou požadovaných rostlin. K ovocným stromům jej můžeme zapravit přímo.
- Je cenově dostupný. Jedno balení sloního trusu o hmotnosti 1,5 kilogramu stojí 70 Kč. V případě, že kbelík, ve kterém se hnojivo prodává, vrátíme, dostaneme zpátky 20 Kč.
Nevýhody sloního trusu jako hnojiva
- Sloní trus vydrží jen několik dní - záleží na teplotě skladování (mohou se tvořit plísně, apod.).
- Je k dostání pouze v ZOO Praha (zde se z počátku prodával pouze o víkendech, nyní je k dostání i ve všední dny) a nebo v areálu vídeňského zámku Schönbrunn.
Diskuze