Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Pěstujeme šalvěj jako pokojovou rostlinu

Šalvěj je vytrvalá bylinka s dřevnatými lodyhami a sametovými listy, která má velmi bohatou historii. Již od dob antiky je pokládána za symbol věčného života. Její výraznou chuť a kořenné aroma nejvíce oceníte v masových a sýrových pokrmech.

Šalvěj

Všeobecně o šalvěji

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je 30 až 60 centimetrů vysoký polokeř, který je znám již několik tisíciletí. Především ve středověku si šalvěj získala velkou prestiž. Říkalo se, že komu roste na zahradě šalvěj, ten nezemře - tolik se věřilo v její léčivé schopnosti. Jako oblíbenou léčivku ji nechal Karel Veliký pěstovat v Capitulare de Villis. V šestnáctém století se šalvějové listy používaly i v kosmetice - jako „zubní kartáček”. Šalvěj byla také používána k přípravě černého barviva na vlasy.

Šalvěji lékařské se také říká babské ucho, babí roucho, babí břich, cigánovy gatě, koda, kodice, koníčky, rapaňa, salvatrix, salvia, smrtky, šalfie, šalvice, šalvina, vlčí chvost.

Příznivé účinky pro naše zdraví

Vnitřně se užívá jako prostředek proti pocení, zejména nervového původu (např. při nočním pocení v období klimakteria, v pubertě a při plicní TBC), působí protizánětlivě a uklidňuje poruchy zažívacího ústrojí, má protihlístové účinky a snižuje sekreci žláz včetně sekrece mléka. Doporučuje se při chorobách jater a žlučníku.

Největší uplatnění má však zevně jako desinfekční prostředek ve formě kloktadla při zánětech a poraněních dutiny ústní, po zubolékařských zákrocích a jako podpůrné léčivo při bolestech v krku a nemocech z nachlazení. Pro svůj protizánětlivý a antimykotický účinek se používá také k přípravě obkladů při zánětech, k vymývání zanícených ran a výplachům při výtoku.

Využití šalvěje v kuchyni

Používají se čerstvé i sušené listy šalvěje, které mají velmi intenzivní chuť a vůni – proto je do pokrmů přidáváme s citem. Je to bylinka typická pro italskou kuchyni - používá se při přípravě pokrmů z telecího masa, při pečení jehněčího a vepřového masa, na grilované masové špízy, do karbanátků, na rajčata i do těstovinových jídel. Můžeme ji také přidávat do pomazánek z tavených sýrů nebo z vajec. Ve staročeské kuchyni byla údajně šalvěj rovnocenná s petrželkou. Její výrazné aroma se rozvine, když se krátce opeče s jídlem v horkém tuku nebo povaří v tekutině. Používá se do bylinkových směsí spolu s mátou, rozmarýnem, majoránkou, organem a bazalkou.

Šalvěj a způsoby konzervace

Šalvěj se dá konzervovat i jinými způsoby, než je sušení. Mezi ně patří konzervace v oleji (listy, celá nať), konzervace v octu (listy, celá nať), zamražení, kandování v cukru nebo vylisování oleje.

Pěstujeme šalvěj

Stanoviště a pěstební substrát

Šalvěj má ráda slunné stanoviště. Nejvhodnější je propustný, hlínito-písčitý pěstební substrát. Do pěstebního substrátu je vhodné přidat také jeden díl perlitu, který jej provzdušní.

Zálivka

Šalvěj je náročná na živiny a bohatou zálivku, půda by proto nikdy neměla vyschnout. Nejvhodnější je rostliny zalévat odstátou vodou pokojové teploty do misky, tak se voda nasaje do půdy a při dostatečném množství prosákne až na povrch zeminy v květináči. Nadbytečná zálivka rostlině také škodí.

Hnojení

V létě rostlinu hnojíme jednou za čtrnáct dní doporučenou dávkou speciálního tekutého hnojiva (nejlépe organického), které zředíme ve vodě. Množení Vyséváme v březnu až dubnu do truhlíků a nebo květináčů, umístěných na vnitřní straně oken nebo na jiném místě v bytě. Semena šalvěje klíčí ve tmě a ve vlhku. Semínka sejeme řídce, zlehka prstem zatlačíme, jemně zahrneme zeminou a zalijeme. Vzrostlé rostlinky jednou přepichujeme. Již za tři týdny budou sazeničky dostatečně velké. Při přesazování a prvním přepichování vytahujeme rostlinky zlehka za stonek, abychom nepoškodili kořeny. Přesazujeme je do malé jamky a zeminu kolem sazenice jen lehce přihrneme - nestlačujeme silou!

Šalvěj lze množit také vyzrálými vrcholovými řízky, které na jaře v dubnu a květnu necháme zakořenit v propustné půdě (směsi zeminy a písku) nebo perlitu. Pro lepší zakořenění řízků je vhodné použít stimulátor. Řízky nejlépe zakořeňují na zastíněném místě při teplotě okolo 20°C.

Choroby a škůdci

Při dlouhotrvajícím chladném a vlhkém počasí trpí šalvěj plísněmi. V takovém případě je vhodné umístění rostliny na světlejší a teplejší stanoviště.

Přezimování

Šalvěj přezimuje při běžné pokojové teplotě. Je mrazuvzdorná do -30°C.

Pěstujeme doma bylinky

Pěstujeme yzop jako pokojovou rostlinu

Pěstujeme koriandr jako pokojovou rostlinu

Pěstujeme saturejku jako pokojovou rostlinu

Pěstujeme bazalku jako pokojovou rostlinu

Pěstujeme tymián jako pokojovou rostlinu

Pěstujeme mátu peprnou jako pokojovou rostlinu

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 5.0 Počet: 2 Nejlepší: 5 Nejhorší: 5

Diskuze

Magazín pro všechny pěstitele, chovatele a domácí kutily. Články o pěstování rostlin, chovu zvířat a nových trendech v bydlení.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2017 eMagazíny.CZ s.r.o.