Máta peprná je vytrvalá bylina, která pochází z Anglie. Řadí se do čeledi hluchavkovitých a patří k nejznámějším a nejrozšířenějším bylinkám v této čeledi. Rozlišujeme zhruba kolem patnácti druhů máty. V České republice narazíme na mátu klasnatou (mentha spicata) a mátu vodní (mentha aquatica). Zkřížením těchto dvou druhů vznikla máta peprná (mentha piperita).
Jak máta vypadá?
Máta peprná dorůstá do výšky až 80 centimetrů. Její čtyřhranné lodyhy mohou být lysé a nebo pokryty jemnými chloupky. Tvar listů je úzce vejčitý až podlouhlý, špičatý, řapíkatý a zubatý. Listy mají zelenou barvu s tmavohnědým nádechem a výraznou peprmintovou chuť i vůni. Máta kvete v červenci až září, květy mají fialovou barvu.
Příznivé účinky pro naše zdraví
Máta peprná obsahuje silice (ve kterých je přes 50% mentolu), estery s kyselinou octovou, třísloviny a hořčiny. Díky svému složení mírní křeče a napětí svaloviny střevní stěny, zlepšuje žaludeční nevolnost při kocovině, zastavuje zvracení, léčí koliky a nemoci střev, pomáhá rozpouštět žlučové kameny. Podporuje vylučování žaludečních šťáv a žluče, čímž zlepšuje trávení a zmírňuje nadýmání. Odvar z listů máty lze použít při bolestech zubů a dásní.
Využití máty v kuchyni
Mátu můžeme v kuchyni používat jak čerstvou, tak i sušenou. Hodí se k nejrůznějšímu ovoci, do ovocných salátů, nápojů (používá se do velmi oblíbeného nápoje Mojito), desertů či pudinků. Velmi chutný je také mátový čaj. S jiným kořením mátu obvykle již nekombinujeme.
Pěstujeme mátu
Stanoviště a pěstební substrát
Rostlina má ráda slunečné stanoviště. Nejvhodnější je propustný, hlínito-písčitý pěstební substrát. Pěstovat ji můžeme na zahradě i v domácích podmínkách.
Zálivka
Během vegetace vyžaduje pravidelnou zálivku a přihnojování. Nejvhodnější je rostliny zalévat odstátou vodou pokojové teploty do misky, tak se voda nasaje do půdy a při dostatečném množství prosákne až na povrch zeminy v květináči. Málo nebo naopak mnoho vody způsobuje poruchy v růstu rostliny.
Hnojení
V létě rostlinu hnojíme jednou za čtrnáct dní doporučenou dávkou speciálního tekutého hnojiva (nejlépe organického), které zředíme ve vodě.
Přesazování
Mátu přesazujeme podle potřeby.
Množení
Máta se množí vegetativně - částmi rostlin, které necháme zakořenit ve vodě. Jakmile vyrostou kořínky, přesadíme je do zeminy. Další možností množení vzrostlých rostlin je rozdělením kořenů. Můžeme jej množit také semeny, tento způsob je časově náročnější. Vysazovat ji můžeme na jaře v březnu až dubnu, ale i na podzim v září.
Přezimování
Máta by měla přezimovat na světlém místě při pokojové teplotě nebo v chladnějších prostorech (nejméně 10°C) a při omezené zálivce.
Choroby a škůdci
Máta je náchylná na onemocnění rzí mátovou. Při výskytu této nemoci, by se měla celá rostlina spálit.
Diskuze