Mečík a jeho pěstování

Mečík (Gladiol) a jeho pěstování

Původní druhy, z kterých byly zahradní mečíky vyšlechtěny pocházejí z Jižní Afriky. První zmínky o pěstování zahradních gladiolů jsou z přelomu 19. a 20. století a ve větším rozsahu až po první světové válce. Je známo přes 200 druhů zahradních mečíků.

Umístění mečíků

Rostliny vyžadují slunné stanoviště a humózní, písčitohlinité a dobře rozpustné půdy s dostatkem vláhy a živin.

Zálivka gladiolů

Mečík potřebuje vydatnou spodní zálivku, především při tvorbě květů.

Množení mečíků

Pokud se chceme namnožit silné rostliny, odřízneme před odkvětem květenství těsně pod posledním květem, abychom nenechali rostlinu vysilovat tvorbou semen a necháme ji zatáhnout. Na rostlině se vytvoří malé dceřiné hlízky, kterými rostlinu rozmnožujeme.

Výsadba mečíků

Mečíky se vysazují na venkovní záhony s hluboko prokypřenou půdou obvykle v druhé polovině dubna, do hloubky 10 - 12 cm, podle velikosti hlízy. Výsadbu pořádně zalijeme, a po 14 dnech začneme s přihnojováním mečíků.

Hnojení mečíků (gladiolů)

Mečíky a v létě kvetoucí cibuloviny přihnojujeme plným tekutým hnojivem.

Přezimování mečíků

Rostlina začne žloutnout v polovině září až začátku října - podle počasí a v té době je nutné sklidit hlízy, protože pokud bychom tyto ponechali déle v zemi, riskujeme, že budou napadeny chorobami a škůdci. Sklizené hlízy musíme dva týdny sušit při teplotě asi 20 °C na dobře větraném místě a teprve poté je zbavíme zbytků zeminy a suchých slupek. Sklizené hlízy uložíme do suchého prostředí a uchováváme přes zimu při teplotě okolo 10 °C.

Choroby a škůdci gladiolů

Bortritida mečíků

Botrytida se objeví obvykle až koncem léta, na listech se projevuje tmavohnědými, často červenohnědě lemovanými skvrnami. Nadzemní části rostliny odumírají. Proti botrytidě bojujeme preventivními postřiky v době vegetace přípravky (např. Zineb).

Třásněnka mečíková

Třásněnka mečíková je nejobávanějším a nejnebezpečnějším škůdcem mečíků. Saje na listech i na květech a tím je zcela znehodnocuje. Vysáté listy žloutnou a vadnou. V době vegetace stříkáme proto rostliny insekticidy. Napadené listy samozřejmě sebereme a všechny spálíme. Uskladněné hlízy musíme oloupat a prosypat Parathionem nebo Lindanem.

Septorióza

Septorióza je onemocnění způsobené braničnatkou mečíkovou. Podporuje ji přezimování hlíz ve vlhkém prostředí. Hlíza se svrašťuje a postupně její povrch tvrdne. Na listech se choroba projevuje kulatými červenohnědými skvrnami, s tmavším okrajem, které se postupně zvětšují. Při slabším napadení jsou účinné opakované postřiky organickými fungicidy. Napadený porost musíme zlikvidovat a spálit.

Suchá hniloba mečíků

Suchou hnilobu, jež napadá hlízy v době, kdy jsou rostliny asi dva měsíce staré, poznáte podle listů žloutnoucích od špiček, později zaschnou a celá rostlina odumře. Na hlízách se choroba projevuje drobnými černými vpadlými skvrnkami, které při silnějším napadení splynou ve velké skvrny. Sadbový materiál je nutné mořit rtuťnatými mořidly.

Je vaší zálibou zahrádka a pěstování plodin?