Co je chlévský hnůj
Chlévský hnůj je nejdůležitějším organickým hnojivem. Jedná se o směs pevných a zčásti tekutých výkalů domácích zvířat a steliva. Tato směs látek postupně zraje na hnojišti a po uzrání dává chlévský hnůj.
Složení chlévského hnoje
Může být velmi variabilní: v průměru obsahuje 75-80 % vody, 20-25 % sušiny, z toho 16-18 % tvoří sušina organických látek. Dále chlévský hnůj obsahuje všechny ostatní makro - i mikroelementy, jako S, Fe, B, Mn, Cu, Zn, Mo aj. Obsah živin závisí na druhu hnoje - nejbohatší je hnůj králičí, slepičí, husí. Hnůj zapravený na podzim do půdy uvolní první rok asi 50 % živin, druh rok asi 30 % živin a třetí rok 20 %.
Kvalita různých druhů hnoje
Mrva většiny malých zvířat, zejména trus drůbeže, obsahuje více živin než mrva velkých zvířat, je často sušší a obsahuje i více organické hmoty. Říká se také, že je „ostřejší".
Koňský hnůj obsahuje nejvíc dusíku a hodí se k hnojení těžších a studenějších půd, protože se celkem snadno rozkládá. Má vysokou záhřevnost, používá se tedy hlavně k zakládání pařenišť nebo k přípravě substrátu pro pěstování žampionů. K přímému hnojení do záhonů se nehodí, proto se dává do kompostu.
Ovčí hnůj má nejvyšší stupeň záhřevnosti. Protože neobsahuje tolik dusíku jako hnůj koňský, je dobré ho pro zakládání pařenišť míchat s koňským hnojem. Nehodí se k přímému hnojení záhonů.
Hovězí hnůj se hodí na hnojení ve všech normálních půdách. Je-li vyzrálý, může se na podzim rozházet na záhony a zarýt. Nevyzrálý hovězí hnůj je lépe dát do kompostu.
Vepřový hnůj obsahuje hodně vody a je studený. Dobře se uplatní v kompostu, jako samostatné hnojivo na záhony se nedoporučuje.
Králičí hnůj je velmi cenným hnojivem, dá se použít samostatně k přímému hnojení záhonů.
Drůbeží trus obsahuje velké množství živin. Nehnojí se jím přímo, protože pálí. Dáváme ho do kompostu nebo ho používáme v tekutém stavu, vykvašený.
Výhody hnojení chlévským hnojem
- Obohacuje půdu o snadno rozložitelné uhlíkaté a dusíkaté látky, které jsou zdrojem energie, CO2 a přijatelných forem dusíku i ostatních živin.
- Obsahuje vsušině asi 1-2 % mikroorganismů, které příznivě ovlivňují biologickou půdní činnost.
- Je zdrojem vody (obsah 60-80 %).
Nevýhody hnojení chlévským hnojem
- Hůře se shání (zejména ve větších městech)
- Poměrně fyzicky namáhavá práce s hnojením
- Zápach
- Problémy se skladováním
Jak a kdy hnojit?
Ke hnojení se používá hnůj dobře vyzrálý obvykle 1x za 3 - 4 roky. Naprosto ideální je dávka jednoho kolečka na 10 m2. Čerstvý hnůj ze stáje se nesmí používat bezprostředně před nebo dokonce během vegetace. Necháme-li jej dlouho v hromádkách nebo rozházený na pozemku, dochází k jeho znehodnocení. Zejména dusík ve formě čpavku unikne do ovzduší a po několika deštích a slunečních dnech z hnoje zůstane pouze špinavá sláma. Má-li být optimálně využitý, je proto nutné, aby byl rovnoměrně aplikován na pozemek a ihned orbou zapraven do půdy. V těžkých půdách se hnůj zarývá mělčeji, v lehčích hlouběji. Podzimní období je pro zapravování hnoje do půdy nejvhodnější, protože hnůj se během zimních měsíců v půdě dokonale rozloží.
Pro travní porosty jsou vhodná zejména tekutá statková hnojiva - močůvka a kejda.
Diskuze