Sloní ucho (Haemanthus)
Slonímu uchu se také říká hemantus nebo krvokvět, její botanické názvy pak zní Haemanthus multiflorus, Haemanthus katharinae, Haemanthus albiflos. Květy sloního ucha jsou opravdu okouzlující, stejně jako silné listy. Kvítky jsou malé, ale četné. Jejich krása tkví v tyčinkách, které vyčnívají nad květenství. Celou nádheru podtrhují jasně žluté kapičky prašníků.
Proč krvokvět? Některé druhy sloního ucha totiž mají krásnou rudou barvu, odtud ten krvelačný název. Květy mohou mít také bílé nebo růžové okvětní lístky sestavené do okolíku.
Co slonímu uchu svědčí?
Rostlina docela dobře snáší sucho, ani o listy v suchu nepřijde. Přesto je potřeba ho pravidelně zalévat, tak aby půda byla neustále vlhká. Jen v období října zálivku omezte a udržujte rostlinu v místnosti s teplotou okolo 12 ˚C. Rostlina má ráda jasné a rozptýlené světlo. Zásadně ji držte mimo přímé sluneční záření. Ovšem dodržování těchto podmínek není zárukou, že vás bude těšit nádhernými květy každý rok.
Jednou za týden nebo čtrnáct dní rostlinu hnojte v období, kdy nasazuje listy a kvete tekutým hnojivem.
Množení sloního ucha
Rostlina se množí buď semeny, které je třeba vysadit ihned po sběru. Druhý způsob je množení odnožemi a dceřinými cibulkami. Cibulky sázejte do předem připravené půdy, do květináče o průměru asi 12 centimetrů. Třetina cibulky by měla vyčnívat nad povrch zeminy. Pokud budete slonímu uchu věnovat správnou a pravidelnou péči, poprvé pokvete za dva až tři roky.
Jak je to s přesazováním? Sloní ucho se doporučuje přesazovat jednou za tři až čtyři roky a to vždy v období vegetačního klidu.
Jedno varování na konec, rostlina je sice krásná, ale obsahuje jedovaté látky. Je třeba ji odstranit z dosahu dětí a domácích zvířat.
Diskuze