Ptakopysk podivný
karmik karmik
18.09.2006
Ptakopysk je opravdu prapodivný tvor. Stavba jeho těla připomíná ještěra, ale zobák se podobá kachnímu. K lovu využívá rozpoznání elektrického pole živočichů a na zadních nohách má ostré výčnělky, z nichž v obraně vystřikuje jed.
Původ ptakopyska
Ptakopysk je potomkem tvorů, kteří obývali Zemi už před 210 miliony lety spolu s dinosaury. Některé rysy dávných plazích předků si uchoval dodnes. Spolu se třemi druhy ježur je dnes řazen mezi tzv. ptakořitné savce.
Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) - popis
Ptakopysk podivný je malý savec vyskytující se výhradně v Austrálii a Tasmánii. Jeho tělo a široký plochý ocas je pokrytý hnědou kožešinou. Nohy jsou opatřeny plovací blánou. Plochý zobák připomíná kachnu. Váží jeden až dva kilogramy, měří 30 až 40 cm. Tvar těla je velice zvláštní. Má nezvykle rozestavené kosti připomínající spíše plazy. Dokonce i nohy jsou po straně těla, ne za ním. Místo zubu má dospělý jedinec zrohovatělé pláty, kterými rozbíjí škeble.
Životní prostředí ptakopyska a způsob lovu
Ptakopysk žije v chladných i teplých řekách, kde tráví většinu času. Při plavání má zavřené oči. Ptakopysk nepotřebuje zrak ani k lovení drobných živočichů, k tomu využívá svého vyjímečného elektrocitlivého smyslu. Je schopen najít kořist rozpoznáním slabého elektrického pole, které vysílá každý živočich. Pokud není ptakopysk ve vodě, ukrývá se v noře, která může být až 20 metrů dlouhá. Zde klade samice ptakopyska vajíčka.
Rozmnožování ptakopysků
Ptakopysk snáší v hnízdě vejce přibližně ve dvou letech věku. Vejce se podobají zárodkům hadů nebo ještěrů. Po vylíhnutí dvou až tří mláďat mláďat je samice živí svým mlékem, ne však skrz bradavky, ale skrz póry ve své kůži na břiše. Mláďata sají mléko z břicha matky, ležící na zádech.
Ptakopysk podivný a zajímavosti
Nižší tělesná teplota
Ptakopysk je opravdu unikátní zvíře. Jeho tělesná teplota je nižší než u ostatních savců (32°C), díky tomu je ale lépe přizpůsoben k životu v těžkých podmínkách. Ve volné přírodě se dožívá 16 let.
Jed na zadních nohách
Samci ptakopyska mají na zadních nohách ostré výčnělky, z nichž dokáží vystříknout jed. Jed (pro zajímavost si přečtěte o štírech) není pro člověka smrtelný, ale způsobuje úpornou bolest a otoky a dokáže zabít psa a menší živočichy. Ptakopysk ostruhy používá k bitvám o území mezi svými soky.
Jak se vám líbil článek?
Hodnocení:
4.0
Počet:
6
Nejlepší:
5
Nejhorší:
1
Diskuze