Tělo štíra
Tělo štíra je tvořeno hlavohrudí a článkovaným zadečkem, který má širší přední a úzkou zadní část. Poslední článek je zakončen drápem, který v sobě ukrývá jedovatou žlázu. Štíři mají čtyři páry končetin, kterými trhají svou kořist a které jsou tak citlivé, že zaznamenávají nejen vzduchu i půdy. Perfektní zrak zajišťuje několik párů očí. Dýchacím ústrojím štírů jsou čtyři plicní vaky, které ústí na spodní straně zadečku.
Rozmnožování štírů
Rozmnožování štírů probíhá tak, že samec uloží na zem váček se spermiemi a zásnubním tancem k němu přivede samici. Ta si váček sama zasune do pohlavního otvoru. Samice po 30 až 540 dnech rodí 8 až 60 larev. Zpočátku je vozí na hřbetě a zásobuje vodou. Larvy se několikrát svlékají a rostou. Dospívají po 7 - 8 svlékáních.
Štíři a jejich nebezpečnost
Bodnutí člověka evropským druhem štíra nebezpečné není, ale od štírů tropických končí často smrtí. Jed působí pomalu, dospělý umírá po 3 dnech, dítě už po 10 – 20 hodinách. Proti jedu se vyrábí sérum z krve koní.
Štíři a jejich výskyt
Štíři se vyskytují zejména v tropických a subtropických oblastech světa (zejména v Africe).
Štíři a jejich odolnost
Štíři snášejí i obrovské dávky radioaktivního záření. Snesou 500x více než obratlovci. Odolní jsou i proti vlastnímu jedu.
Štír jako domácí mazlíček?
Některé druhy štíru jsou málo jedovaté a proto také mezi chovateli poměrně rozšířené. Někteří lidé dokonce chovají štíry v domácnosti. Taky si myslíte, že štíři do bytu nepatří?
Diskuze