Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Pohyb savců

Způsob pohybu savců je podle jejich stavby těla tak různý jako zvířata sama. Savci se pohybuji nejrozmanitějším způsobem. Jejich rozdílné skupiny se během vývoje přizpůsobily až takovým formám pohybu, kterými jsou létání nebo plavání.

Delfín

Pohyb savců na souši

U většiny savců je běh po souši skoro stejný, jako když malé dítě leze po čtyřech. Savcům se do vzduchu nejdříve zvedne pravá přední končetina, následuje vždy levá přední a pak pravá zadní. Takovýmto způsobem se zvíře v každém okamžiku opírá o zem třemi končetinami a může se kdykoliv zastavit bez nebezpečí pádu.

 

Když je savec v klusu, následující končetina se zvedne, jakmile se ta, která jí předcházela, dotkne země. Při tomto způsobu pohybu existuje moment, kdy se země dotýkají jen dvě končetiny na opačných stranách těla. Stabilita je zaručena rychlím střídáním končetin při pohybu.

 

Jen malá část zvířat, se dokáže pohybovat ještě rychlejším způsobem, kterým je cval. Při něm se v každém okamžiku dotýká země jen jedna končetina a někdy nastanou i chvíle, kdy zvíře několik metrů letí vzduchem.

Plavání u savců

Mořští savci, jako je delfín, velryba či sviňucha, dokáží plavat stejně obratně jako ryby. Delfín skákavýproudnicovitý tvar těla, který mu umožňuje při lovu pod vodou vyvinout rychlost až 32 kilometrů za hodinu. Jeho hlavním orgánem je svalnatý ocas, jenž je neustále v rychlém pohybu nahoru a dolů. Úkolem hrudních ploutví je udržovat směr a rovnováhu. Když se delfín přiblíží k hladině, aby se nadechl, vyskočí z vody a opíše ve vzduchu oblouk, bez jakékoliv ztráty rychlosti či rovnováhy.

 

Také vydra říční se pod vodou dokáže pohybovat velmi elegantně. Vpřed je hnána vlnivými pohyby celého těla a dokáže plavat rychlostí až 25 kilometrů v hodině. Většinou se ale pohybuje pomocí veslovacích pohybů zadních končetin.

Šplhání, skákání a ručkování savců

Takový klokan se pohybuje dlouhými skoky, při kterých používá jako oporu a vahadlo ocas. Stejně jako někteří ostatní skákající savci (např. frčkové, tarbíkomyši) se klokani odrážejí nápadně velkýma zadníma nohama. Klokan rudý dokáže dělat skoky dlouhé až devět metrů, přičemž dlouhý a silný ocas drží vysoko ve vzduchu jako vahadlo.


Šplhání a ručkování ve věších stromech je obvyklým způsobem pohybu všech druhů listožravých opic (guerez, vřešťanů, aj.). Tyto opice používají nohy hlavně při odrazu před skokem. Při dopadu se nejprve zachytí větve rukama a teprve po nich následují nohy.

 

Gibboni se pohybují po větvích tím, že se houpají střídavě na obou rukách. Každým zhoupnutím se dostanou o velký kus dopředu.

Mnoho druhů savců, jako je například jihoamerická opice a někteří vačnatci, mají při šplhání výbornou pomoc v podobě chápavého ocasu. Ten se dokáže chovat jako skutečná pátá končetina. Zvířata se na něj pak mohou zavěsit a mít tak volné končetiny ke sbírání potravy.

Létající savci

Poletuchy

Existují i savci, kteří používají jako jeden ze způsobů pohybu na kratší vzdálenost klouzavý let. Patří k nim poletuchy, poletušky a někteří vačnatci. Tato zvířata mají vždy mezi předními a zadními končetinami roztažitelný kožní lem. Když taková vakoveverka létavá skočí z větve stromu, roztáhne všechny čtyři končetiny co nejvíce od sebe a napjatý kožní lem slouží jako padák.

Opravdoví letci

Jedinými opravdovými letci mezi savci jsou letouni – netopýři a vrápenci. Jejich tělo se tomuto způsobu pohybu zcela přizpůsobilo, i když vypadá jinak než tělo ptáků.

Pár zajímavostí

Levhart a puma dokáží vyskočit na strom až do výšky pěti metrů. Klokan rudý zase přeskočí i třímetrovou překážku.

 

Gepard dokáže běžet rychlostí přes sto kilometrů za hodinu, ale jen na docela krátkou vzdálenost (asi kolem 400 metrů). Pak se musí zastavit kvůli nabrání dechu a ochlazení svalů.

 

Nejpomalejším savcem na světě je lenochod tříprstý, jenž se normálně pohybuje rychlostí dvou metrů za minutu. Pokud uslyší volání jeho mláděte o pomoc, tak dokáže zrychlit na čtyři metry za minutu.

 

Giboni se dokáží v korunách stromů pohybovat rychlostí až 16 kilometrů v hodině, což je rychleji než průměrný člověk na zemi.

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 5.0 Počet: 1 Nejlepší: 5 Nejhorší: 5

Diskuze

Magazín pro všechny pěstitele, chovatele a domácí kutily. Články o pěstování rostlin, chovu zvířat a nových trendech v bydlení.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2017 eMagazíny.CZ s.r.o.