Pěstujeme brambory na zahrádce – 1.díl

Všeobecně o bramborách

Brambora - přesněji lilek brambor, brambor obecný či brambor hlíznatý (Solanum tuberosum) je rostlina s hranatou, bohatě rozvětvenou lodyhou, s krátkými chloupky. Dorůstá do výšky 60 až 100 centimetrů, výjimečně až 1,5 metru. Listy jsou lichozpeřené, mírně ochlupené, s drobnými žlázkami. Jsou řapíkaté, 30 až 50 centimetrů dlouhé. Květy jsou bílé, růžové nebo fialové - se sytě žlutými až oranžovými prašníky.

Plody jsou zelené nebo žlutozelené bobule o průměru 2 až 4 centimetrů, obsahují bílá semena. Podzemní část je charakteristická svazčitými kořeny s hlízami rozmanitých elipsoidních až nepravidelných tvarů, nejčastěji s okrově žlutou až světle hnědou (u některých kultivarů červenou až červenofialovou) pokožkou.

Odrůdy brambor

Odrůdy brambor se dělí na rané, polorané a polopozdní.

Rané a polorané odrůdy rychle rostou a potřebují méně prostoru po kratší dobu, jsou vhodné do malých zahrádek. Obvykle dávají menší výnosy, nebývají napadány některými chorobami,které se vyskytují na polopozdních odrůdách.

Polorané odrůdy se sázejí zhruba o měsíc později než rané.

Polopozdní brambory jsou určeny k okamžité konzumaci nebo k zimnímu uskladnění.

Odrůdy brambor vhodné k uskladnění>

Varné typy brambor

Kromě ranosti, barvy dužniny a barvy slupky je podstatný také další parametr - varný typ. Brambory dělíme na 3 základní varné typy.

Brambory typu A -  mají hladkou slupku a lojovitou dužinu žluté či žlutobílé barvy, mají protáhlý tvar a menší obsah škrobu.
Brambory typu B - jsou polopevné brambory s univerzálním použitím.
Brambory typu C - mají drsnější slupku a bílou dužinu, jsou škrobovité, moučnaté.

Vhodné stanoviště

Brambory můžeme pěstovat téměř kdekoliv. Je nutné je pěstovat každý rok v jiné půdě, protože hlízy v zemi mohou přispět k rozmnožení plísní, strupovitosti a háďátek. Nevhodné je pěstování na zastíněných místech, zamokřených pozemcích, v blízkosti vodních ploch, na prudkých svazích a také na místech, kde byl potvrzen výskyt karanténních chorob a škůdců.

Pěstební teploty a pěstební substrát

Pro pěstování brambor je vhodná průměrná denní teplota vzduchu okolo 17 °C. Při zvýšení či snížení optimální pěstební teploty se růst hlíz zpomaluje. Teplota by neměla klesnou pod 2°C a naopak zvýšit se nad 29°C - v obou případech se růst hlíz zastavuje.

Bramborám se daří na slabě kyselých až kyselých půdách s pH od 5,5 do 6,5. Při nižších hodnotách pH je vhodné půdní kyselost upravit vápněním. Vápnění půdy se provádí po sklizni brambor, nikoliv během jejich růstu (může způsobit strupovitost).

Pravidelná zálivka je základem úspěchu

Závlaha zvyšuje výnos a urychluje sklizeň o 7 až 10 dní. Brambory zavlažujeme v pravidelných intervalech odstátou dešťovou vodou. Vodu lijeme ke kořenům, nikoliv na listy. Rostliny zaléváme ráno a nebo k večeru.

Hnojení brambor má svá pravidla

Brambory vyžadují dostatek dusíku, fosforu, hořčíku, draslíku, síry, boru a zinku - každý z uvedených prvků má při růstu brambor svou nepostradatelnou úlohu. Například draslík zvyšuje odolnost rostlin proti nízkým teplo­tám a suchu a také je vyživuje. Fosfor urychluje vývoj a dozrávání porostu, také podporuje kořenový sys­tém. Dusík ovlivňuje výši a stabilitu výnosu, podílí se na kvalitě hlíz. Hořčík se podílí na tvorbě chlorofylu a zbytkových látek, je aktivátorem četných enzymů, podporuje také zralost a pevnost slupky. Hnojiva do půdy zapravujeme před výsadbou.

V příštím díle si povíme více o jednotlivých způsobech výsadby brambor, jejich skladování a také o nejčastějších chorobách a škůdcích brambor.