Žížaly neboli dešťovky
Žížala je 10 až 30 cm dlouhý kroužkovec, který většinu života stráví pod zemí. Jeho organismus totiž není přizpůsoben škodlivým účinkům ultrafialového záření. To koneckonců může škodit i nám a to jak naší pokožce, tak očím.
Žížala - rozšíření
Žížala žije téměř ve všech koutech země, a to především v zásaditých nebo neutrálních půdách.
Žížala a její potrava versus žížala jako potrava
Žížaly se živí organickými látkami jako je spadlé listí nebo drobní uhynulí živočichové. Zbytky potravy pak vynášejí na zemský povrch ve formě trusu. Žížala je zároveň potravou pro většinu ptáků, ale i pro ježky nebo krtky.
Žížaly a jejich regenerace
Pokud dojde k přetnutí žížaly za opaskem, konec těla žížale doroste. Pokud je však přetržena přesně uprostřed, zahyne.
Žížaly – proč vylézají za deště ven?
Žížaly vylézají za deště ven proto, že během deště voda zaplaví jejich chodbičky a ony by se tak mohly utopit.
Žížala – proč je tak slizká?
Sliz, který žížaly vylučují, jim usnadňují pohyb a zabraňují vysychání kůže. Sliz žížaly podhorské dokonce světélkuje.
Žížaly – jak se pohybují?
Žížala má svaly složené z příčných a podélných vrstev. Napnutím příčného svalstva se pohne dopředu přední část těla, stahy projdou celým tělem a umožní pohyb zadní části. Takto vše při pohybu probíhá stále dokola.
Žížaly – jak se rozmnožují?
Žížaly jsou hermafrodité, tedy obojetníci. Mají samičí i samčí pohlavní orgány. Ke svému oplození ale potřebují sperma druhého jedince kvůli odlišné genetické informaci. Rozmnožují se obvykle v noci venku na zemském povrchu přitisknuti podélně vedle sebe. Oba jedinci si pak odnášejí slizový obal s oplozenými vajíčky. Jakmile obal opadne, vytvoří se z něj pouzdro, ze kterého se ale bohužel většinou vylíhne jen jedna žížala.
Žížaly na vaší zahradě
Čím více žížal sídlí ve vaší zahradě, tím je půda kvalitnější a úrodnější. Žížaly ji totiž svými chodbičkami provzdušní a dodávají ji výživu. Víte, že jeden druh žížaly vám může pomoci při tvorbě kvalitního kompostu?
Diskuze