Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Výsadba jahodníku

Jahodník můžeme vysazovat buď na jaře nebo na podzim. Lepší je ovšem jarní výsadba, protože jahodník ještě tentýž rok začne plodit. Sadba musí být vitální, nezaschlá, beze skvrn nebo zaschlých konců na listech.

Jahody

Jahody mají příznivý vliv na naše zdraví

Jahody jsou bohatým zdrojem vitamínů A, B, C, E a minerálních látek, a to převážně bóru, draslíku, fluoru, fosforu, hořčíku, kobaltu, síry a vápníku. Jahody obsahují z 87 % vodu a také překvapivě mnoho vlákniny a naopak velice málo přírodního cukru. Kromě jiného jahody také obsahují organické kyseliny, které jim dodávají charakteristickou chuť a vůni. Obsahují kyselinu jablečnou, citrónovou, chininovou, šťavelovou a salicylovou. Jahody jsou doporučovány při nejrůznějších dietách.

Vhodné období pro výsadbu jahodníku

Jahodník můžeme vysazovat buď na jaře (duben, květen) nebo na podzim (srpen, září). Výhodou jarní výsadby je převážně to, že na podzim stejného roku vytvoří rostliny další sazenice, které je možno dále rozsadit. Pokud sázíme jahodník na podzim, je nutno počítat s tím, že příští rok bude výnos oproti jarní výsadbě o polovinu nižší. Čím později je jahodník vysázen, tím nižší je výnos příští rok.

Příprava záhonů pro pěstování jahodníku

Záhony pro výsadbu jahod bychom měli připravit alespoň rok předem. Vhodnými předplodinami jsou rané brambory, papriky, rajčata, tykve, okurky, pro jejichž pěstování byla půda bohatě vyhnojena chlévským hnojem. Pokud nemáme k dispozici hnůj, dobře poslouží i tzv. zelené hnojení.

Požadavky jahodníku na půdu

Jahodník je mělce kořenící rostlina, a proto má kvalita ornice podstatný vliv na jeho růst a vývin. Jahodník vyžaduje humózní, provzdušněnou půdu spíše hlinitopísčitou, s neutrální až mírně kyselou půdní reakcí ( 5,5 - 6,5 pH). Nevhodné pro pěstování jsou těžké, chladné, nepropustné až jílovité půdy, nebo také písčité, silně propustné, na živiny a humus chudé půdy. Jahodník je velmi náročný na světelné podmínky a na půdní i vzdušnou vláhu.

Důležitá zásada

Sazenice nevysazujeme na záhony, kde se v předešlém roce pěstovaly jahody, dochází k únavě půdy i koncentraci chorob a škůdců. Optimální časová prodleva je 6 let, minimálně aspoň tři roky.

Pěstování jahodníku pod černou fólií

Tento způsob pěstování jahodníku má řadu předností. Absorbuje větší podíl sluneční energie, také urychluje zrání (přibližně o 3 až 4 dny). Textilie zabraňuje růstu plevelů, půda pod ní se nemusí kypřit, fólie propouští vláhu i hnojivé roztoky, zrající jahody se nešpiní a lépe se sklízejí. Nevýhodou je však dosti vysoká cena fólie.

Jak by měla vypadat sadba jahodníku

Správná sazenice jahodníku musí mít srdéčko, kořenový krček, starší kořeny, mladé kořeny a několik listů. Sadba jahodníku musí být vitální, nezaschlá, bez skvrn nebo zaschlých konců na listech.

Spon a hloubka výsadby

Spon výsadby u jahodníku se řídí především vzrůstností odrůd. U slabě rostoucích odrůd (např. Ostara) by vzdálenost rostlin v řádku měla být 20 centimetrů, u středně rostoucích (většina odrůd) 30 centimetrů a u bujně rostoucích (Karmen) až 40 centimetrů. Řádky by měly být vzdáleny od sebe 50 až 70 centimetrů tak, aby bylo možno rostliny ošetřovat, udržovat v bezplevelném stavu, lehce půdu kypřit i sklízet. Sazenice vysazujeme do jamek stejně hlubokých a také stejně širokých, míra je 10 až 15 centimetrů. U volné sadby zastřihujeme konce kořenů. Správně zasazená sazenice nesmí mít srdíčko pod zemí, tedy zasypané půdou, ale ani příliš vytažené nad povrch, aby vyčníval kořenový krček. Po zatažení za list musí odolat tahu a zůstat v půdě. Ideální je jahodník sázet do tzv. „trojsponu”.

Jak často zalévat jahody

Jahody vyžadují stále vlhký substrát, ne však přemokřený.

Hnojení

Přihnojovat jahodník musíme velmi opatrně, a to tak, aby se hnojivo nedostalo na rostlinu, protože by mohlo dojít k popálení listů. Hnojivo můžeme také zapracovat do půdy mělkou okopávkou. K přihnojování se nejčastěji používá ledek vápenatý, nebo CERERIT.

Rozmnožování jahodníku

Na šlahounu je většinou několik rostlinek. Tyto rostlinky oddělíme nůžkami od sebe, přičemž každé rostlince ponecháme cca 2 až 4 cm dlouhý zbytek šlahounu (z té silnější části šlahounu). Rostlinky by měly mít zárodky kořenů dlouhé alespoň několik milimetrů. Pokud jsou kořeny delší, tím lépe.

Sklizeň jahod

Se sklizní jahod je lépe počkat, až plně dozrají. Zralé plody zásadně odštipujeme, nebo odstříháváme, nikdy je se stopkou nevytrháváme. Lépe je sklízet jahody ráno, ne za horka.

Nové odrůdy jahodníku

ELKAT

Elkat je jednouplodící raná až středně raná, hustá a silného vzrůstu. Má střední až velký pevný plod, zářivě červený a lesklý, oranžovou dužninu s dutinou. Je vhodná pro přímý konzum i mražení. Odrůda Elkat je odolná vůči plísni šedé, padlí, bílé skvrnitosti listů i verticiliovému vadnutí.

PEGASUS

Pegasus je jednouplodící poloraná středně vzrůstná odrůda, která má silné sazenice. Tato odrůda má tužší velké plody s malou dutinou temně červené barvy a s aromatickou chutí. Je odolná k významných chorobám jahodníku.

SYPMHONY

Symphony je pozdní jednouplodící odrůda, středně vzrůstná. Má pevný kuželovitý plod, červený, lesklý, červenou dužninu s dutinou. Odrůda Symphony mý vysokou odolnost vůči fytoftoře a je tolerantní vůči verticiliovému vadnutí.

Znáte FRIGO sadbu?

Frigo sadba jsou upravené chlazené sazenice, které mají větší kořenovou část a kořenový krček se srdéčkem, nemají listy, často ze sazenic již vyrůstají zárodky květů. Kořeny u Frigo sadby nesestřihujeme, jen volně rozložíme do jamky.

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 2.8 Počet: 5 Nejlepší: 5 Nejhorší: 1

Diskuze

Magazín pro všechny pěstitele, chovatele a domácí kutily. Články o pěstování rostlin, chovu zvířat a nových trendech v bydlení.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2017 eMagazíny.CZ s.r.o.