Z historie špenátu
Špenát (Spinacia oleracea) patří do čeledi Merlíkovitých. Pochází z oblasti Blízkého východu a centrální Asie. Do Španělska se první semínka špenátu dostala v 11.století, v Evropě se pěstování špenátu rozšířilo až ve 14. století.
Příznivé účinky pro naše zdraví
Ve špenátu se nachází velké množství vitamínů A, E, C a K, vápníku, hořčíku, železa, manganu, mědi, fosforu, draslíku a také bílkovin. Tato zelenina neobsahuje téměř žádný tuk. Vyživuje buňky, tkáně, nervy a svaly. Ve št'ávě se nachází kyselina šťavelová, která povzbudivě působí na střevní peristaltiku. Tepelnou úpravou špenát ztrácí své příznivé účinky.
Příprava stanoviště pro pěstování
Pěstování špenátu není náročné, příprava stanoviště vyžaduje pouze dobře pohnojenou, mírně zásaditou půdu. Po výsadbě je nutné špenát přiměřeně zalévat a také 1x za 14 dní hnojit speciálními, nejlépe tekutými hnojivy určenými pro listovou zeleninu. Vhodné je pěstování špenátu ve sklenících a nebo pařeništích. Můžeme jej však pěstovat i na venkovním stanovišti.
Výsadba špenátu
Výsadba semen se provádí přímo na stanoviště, vyséváme buď do řádků nebo na široko. Špenát se pěstuje v mnoha odrůdách, které se od sebe liší velikostí a tvarem listů. Nejoblíbenější odrůdou je špenát zelný a zahradnický, dále také špenát anglický a špenát novozélandský. Nejvhodnější je pěstování špenátu zelného či zahradnického, obě odrůdy dobře snáší teplotní výkyvy. Můžeme jej sázet téměř celoročně. Buď brzy zjara (nejlépe začátkem května), chceme-li sklizeň v létě, nebo koncem léta, pokud chceme sklízet na podzim.
Sklizeň špenátu
Špenát se většinou sklízí za 37 až 70 dní od výsadby, záleží na zvolené odrůdě. Listy se musí trhat ještě před rozkvětem.
Zpracování listů
Špenát lze konzumovat jak v syrovém stavu, tak různě tepelně upravený. Tepelnou úpravou špenát ztrácí vitamíny.
Diskuze