Mohou dorůst i do výšky 15 metrů. Do Evropy se dostala z oblasti Malé Asie již v 1. století před Kristem. Dovezl ji k nám římský vojevůdce Lucullus. V pěstování se objevili první úspěchy až mnohem později (ve 12. století). Plody jsou velké asi 2 cm, ale mohou být i menší. Jsou kulovitého tvaru a rostou po dvou kusech, které jsou spojeny stonkem. V jejich dužině jsou skryté pecky a dužina se slupkou jsou červené. Odstín červené barvy se může lišit, dle zralosti nebo druhu třešní. Můžete ale objevit také žluté, růžové i třešně s nádechem černé barvy.
Pěstování - na co si dát pozor?
Tyto stromy milují teplo. Mráz jim vadí a bude lepší je zasadit do větší hloubky. Nesnese ani vysokou vlhkost půdy. Pro lepší vývoj stromu můžeme půdě dodat vápník. Pokud je chcete pěstovat v tomto podnebí, budete potřebovat vhodné opylovače (živočich nutný k opylení), neboť většina třešní (hlavně staré odrůdy), které se u nás pěstují, jsou cizosprašné.
Jestliže opylovač chybí, můžete si do koruny přiroubovat jinou odrůdu. Samosprašné stromy, které nepotřebují pomoc včel a jiných opylovačů, jsou třeba višně, švestky nebo také rybíz. Některé druhy třešní ale samosprašné jsou. Většinou jsou to nové odrůdy - Stela, Newstar a podobně.
Druhy třešní
Třešeň ptačí tmavá má lidový název “ptáčnice”. Její plody jsou menší a chuťově jsou spíše kyselé. Pak jsou hodně oblíbeným druhem “srdcovky”, což je raná třešeň. Existuje mnoho odrůd - Rivan, Karešova, Kaštánka a spousta dalších. Pak jsou chrupky a polochrupky, které se řadí mezi pozdní druhy. Dozrávají až v červenci. Můžete se setkat třeba s těmito odrůdami - Kordia, Napoleonova, Sam, Granát, Burlat a jiné. Pokud budete chtít plody, jejichž chuť bude hořká, tak si pořiďte druh “Mareše”. Je původem z Dalmácie a vyrábí se z něj alkoholický nápoj zvaný - Maraskino.
Diskuze