Sklípkani a jejich chov

Sklípkani – obecné informace

Sklípkani – obranné mechanismy

U sklípkanů je vyvinuta celá řada různých obranných mechanismů, pomocí kterých se chrání před nepřáteli. Někteří sklípkani zastrašují nepřítele tak, že se opřou o zadeček, výhružně zvednou přední část těla a přední končetiny.

Jiné druhy sklípkanů se otáčejí k nepříteli zadečkem a pokud dojde k přímému fyzickému kontaktu, vystříknou na nepřítele silně zapáchající tekutinu.

V některých případech si sklípkani pomocí nohou uvolní z konce zadečku jemné chloupky, které se pak vznášejí proti útočníkovi. Tyto zvláštní žahavé chloupky jsou pokryté malými háčky s příměsí jedu. Jakmile se dostanou do styku s očima či pokožkou, mohou vyvolat velmi bolestivou reakci.

Sklípkani – chov

Druhy terárií

Než si sklípkana pořídíte, je nutné si rozmyslet jaký druh vůbec chcete a podle toho zvolit terárium. Existují tři varianty:

• Terárium pro stromové druhy sklípkanů
• Terárium pro zemní druhy sklípkanů
• Terárium pro podzemní druhy sklípkanů

Vybavení terárií

Samozřejmostí je, že sklípkanovi musíte vytvořit prostředí, které co nejvíce odpovídá jeho přirozenému biotopu. To znamená, že terárium musíte doplnit kousky kůry nebo nějakou rostlinou. Další věci umístěné do terária volte tak, aby se o ně sklípkan neporanil. Nutností je také miska s vodou.

Substrát

Používejte jen čisté přírodní materiály, jako je hlína, kůra, rašelina, kokosová drť. Chovatelům sklípkanů se nedoporučuje používat čistý písek nebo štěrk, jelikož jsou ve spojení se zbytky potravy aj. ideální živnou půdou pro baktérie a roztoče.

Rostliny

Rostliny, které použijete do terária by měly být odolné, nesmějí být ostré nebo s trny. To by mohlo sklípkanovi jakkoliv ublížit.

Sklípkani – potrava

Sklípkani se živí jen živou kořistí a to většinou hmyzem. Samečci žerou podstatně méně než samičky a vyhledávají také menší kořist.

Takže pokud sklípkany chováte, zásadně je krmte živými zvířaty, jelikož se u nich i v teráriu projevuje lovecký instinkt. Nejlepším krmivem pro sklípkany jsou cvrčci. Ale větším pavoukům můžete dávat i myši, holátka nebo švábi.

Platí, že krmná zvířata by měla být tak velká, aby je sklípkan mohl bez problému přemoct. Pravidlem je, že kořist by neměla být větší než sklípkanova hlavohruď.

Sklípkany krmte nejlépe večer, kdy jsou nejvíce aktivní. Dospělí sklípkani přijímají potravu jednou týdně 2 – 3 krmná zvířata. Mladí bývají krmeni každý 2 – 3 den.

Sklípkani – rozmnožování

Samečci sklípkanů nosí sperma v bulbách na koncích makadel. Při páření zasunou bulbu do pohlavního otvoru samičky a sperma vypustí. Oplodněná vajíčka se vyvíjejí v těle samice, přičemž délka vývoje se liší podle druhu sklípkanů.

Vývoj čerstvě vylíhnutých pavouků až po dospělého jedince může být dlouhým procesem. U amerických pouštních druhů může trvat až deset let. Naproti tomu sklípkani z tropických pralesů potřebují k vývoji jen 2 roky.

Sklípkani - některé zajímavosti

Největším sklípkanem je Theraphosa leblondi jehož tělo je dlouhé 9,5 centimetrů a rozpětí nohou dosahuje až 26 centimetrů.

Pro všechny velké a ochlupené pavouky a zvlášť pro chlupaté sklípkany se vžilo obecně používaní jméno tarantule. Avšak pavoukovec tohoto jména (Tarantula palmata) je zřídkakdy větší než 40 milimetrů.