Potkani

Potkani se zabydleli všude na světě a žijí téměř v těsné blízkosti člověka a jeho sídel. V 18. století se tito nevítaní savci dostali jako černí pasažéři v nákladních prostorách lodí do Evropy a téměř okamžitě vytlačili ze všech přímořských přístavů méně přizpůsobivé krysy.

Potkani – obecné informace

Potkani – životní prostředí

Potkani jsou schopni se přizpůsobit každému podnebí s výjimkou polárních oblastí. Jen myš domácí se vyskytuje na ještě rozsáhlejším území než potkani. A nejenže žijí v každém typu životního prostředí, stále častěji se vyskytují v blízkosti zemědělských usedlostí, na městských skládkách nebo v kanalizačních systémech pod městy. Potkani se usazují, pokud je to možné, v blízkosti vody, kde se cítí jako doma, už jen proto, že jsou velice zdatní plavci.

Pozřením nakaženého hlodavce se může nakazit i váš pes - např. leptospirózou.

Potkani žijí v rodinných klanech. I když je tato kolonie malá, nesnesou se její členové s potkany z jiného klanu a tvrdě odhánějí nebo dokonce usmrcují každého nepřítele. Každá kolonie má svou přísnou hierarchii, což znamená, že potkani, kteří jsou výše postavení, strpí vedle sebe jen sobě rovné potkany.

Potkani – způsob obživy a potrava

Potkani jsou všežravci. Za potravou vychází převážně v noci, ale zahlédnout ho můžete již za večerního soumraku. Potkani nemají sice nějak vynikající zrak, ale tento nedostatek nahrazují skvělým čichem, pomocí kterého si hledají potravu.

Potkani se živí různými obilovinami a to buď uskladněnými v pytlích či ještě čerstvými na polích. Žerou však také mnoho živočišné stravy. Loví jiné drobné hlodavce a svůj jídelníček si zpestřují i příležitostnými náběhy do kurníků, kde napadají slepice nebo mladé kachny.

Pokud mají potkani hlad, dovolí si i na zvíře, které je stejně velké jako králík. Stejně jako všichni hlodavci, tak i potkani neustále všechno ohlodávají, čímž obrušují nepřetržitě dorůstající řezáky.

Potkani – rozmnožování

Samičky potkanů jsou schopny se rozmnožovat od doby, kdy dosáhnou hmotnosti 115 gramů, což je asi ve stáří jedenácti týdnů. Mezi samičkou a samečkem neprobíhá před pářením žádné namlouvání a ani se mezi nimi nevytvoří žádný pevný svazek.

Potkaní samičky si v podzemí staví volná hnízda a používají všechny možné dostupné materiály (sláma, pytlovina aj.). Za asi 23 dní po páření přichází na svět šest až jedenáct mláďat. Ze začátku jsou zcela bezmocná, slepá a odkázaná na mateřskou péči.

Při dobrých podmínkách mívají samice potkana tři až čtyři vrhy do roka. Jedna březí samice tak může založit během několika málo měsíců celou kolonii potkanů.

Potkani – zvláštní znaky

Zuby

Potkani mají celkem 16 zubů (2 řezáky a 6 stoliček v každé čelisti). Nemají žádné třenové zuby ani špičáky jako všichni hlodavci.

Uši

Potkani mají velmi dobrý sluch. Uši mají malé a hustěji osrstěné než krysy.

Čich

Díky tomu, že mají potkani velmi dobře vyvinutý čich, mohou jednoduše vyhledávat potravu.

Přední tlapky

Potkani přední tlapky často používají k přidržování potravy při žraní. Jestliže chtějí potravu přenést jinam, drží ji mezi zuby.

Potkani – některé zajímavosti

Jeden pár potkanů dokáže mít během jednoho roku přes 800 mláďat.

Pokusná zvířata, kterým se říká laboratorní krysy, jsou vlastně potkani. Jejich používání má pro lidstvo veliký význam.

Společně s krysami byla do Evropy zavlečena blecha morová, která ve 14. století způsobila smrt 25 milionů lidí. Vzhledem k tomu, že v té době panovaly nedostatečné hygienické podmínky, se z krys velmi snadno přenesla na lidi. Této nemoci se říkalo černá smrt. Epidemie v Evropě tehdy na dlouhá desetiletí vylidnily celé oblasti. Mor později přenášeli i potkani a ještě počátkem 20. století způsobil v Indii velké ztráty na životech.