Všeobecně o ferocactusech
Ferocactusy jsou druhem kaktusů řadících se do čeledi Kaktusovitých (Cactaceae) a pocházejících z Mexika. Většina rostlin z této čeledi dosahuje značných rozměrů, proto se pro pěstování v bytech příliš nehodí. Ferocactusy jsou ovšem jedním z mála druhů, které se pro pěstování v interiérech z větší části hodí. Existuje 35 druhů ferocactusů, z nichž oblíbené mezi širokou veřejností jsou zejména následující druhy:
- Ferocactus latispinus – může dosáhnout až 3 metrové výšky a 40 centimetrové šířky. Je typický výraznými žebry se širokými, zahnutými a světlými ostny. Střední osten bývá mohutný, červený a ohnutý směrem dolů. Ve své domovině kvete bělorůžovým květem. Bohužel v našich klimatických podmínkách nekvete.
- Ferocactus cylindraceus - je pomalu rostoucím druhem, který může dosáhnout výšky až 2 metrů a šířky okolo 35 centimetrů. Existuje několik variet, které se liší zejména tvarem a barvou trnů. Při správném pěstování může v létě vykvést nádhernými, v průměru až 4 centimetry velkými květy, vyskytujícími se na temeni rostliny.
- Ferocactus herreae – je oblíbeným a nenáročným druhem. Může dosáhnout výšky až 2 metry a šířky okolo 30 centimetrů. Při správném pěstování může kvést červenými nebo žlutými květy.
- Ferocactus glaucescens – dosahuje výšky i šířky okolo 40 centimetrů. Stonek je šedomodrý a jsou na něm podél žeber hřebenovitě uspořádané trny. Při správném pěstování vykvétá koncem jara žlutými květy, které mohou mít až 3 centimetry v průměru. Plodem jsou bílé bobule.
Tip: Nejsnadněji vykvétají druhy Ferocactus hamatacanthus a Ferocactus pilosus.
Pro zajímavost: Během zimního klidu vytéká z centra růžice ostnů ferocactusu sirup, který po zaschnutí krystalizuje. Je vhodné jej opatrně odstranit s pomocí štětce namočeného v lihu.
Ferocactusy – víte, kde je pěstovat?
Tento druh má rád stejně jako většina kaktusů slunné stanoviště, bez přímých slunečních paprsků – proto je vhodné je během léta částečně přistínit. Vyhovuje jim běžná pokojová teplota, kterou v zimě snížíme na 6 až 8 °C. Během léta lze rostliny umístit na venkovní stanoviště, kde je chráníme před větrem a deštěm.
Zálivka a hnojení ferocactusu
Ferocactusy nejsou náročné na zálivku ani vlhkost vzduchu, jsou druhem který snáší i částečné sucho. V pěstební nádobě by měla být dobrá drenáž, abychom mohli zabránit přemokření kořenů rostlin. Ferocactusy zaléváme měkkou, odstátou vodou pokojové teploty. Snížíme-li teplotu pro jejich pěstování, omezíme také zálivku. Pěstování rostlin při nízkých teplotách není vhodné – nerostou, také jim velmi často začínají uhnívat kořeny.
Od jara do podzimu ferocactusy hnojíme jednou za měsíc polovinou dávky tekutého hnojiva pro kaktusy, rozpuštěného ve vodě.
Vhodný pěstební substrát
Doporučené složení substrátu pro pěstování ferocactusů se skládá z 2 dílů drnovky, 1 dílu listovky, 1 dílu rašelinového substrátu, 1 dílu písku a ½ dílu cihlové drťi. Lze použít i předem připravenou směs určenou pro pěstování kaktusů, kterou lze zakoupit v každém větším zahradnictví nebo hobby marketu.
Ferocactus a způsoby jeho množení
Většinu druhů ferocactusů můžeme množit semeny nebo odmladky.
Choroby a škůdci ferocactusů
V bytech bývají ferocactusy napadány zejména sviluškou (bílá pavučinka) nebo vlnatkou (bílé chomáče lepkavé hmoty). Mohou se na nich objevit také štítenky, háďátka, puklice, hniloba nebo korkovitost.
Diskuze