Žampión se dá zaměnit s muchomůrkou zelenou
Muchomůrka zelená je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky. Způsobuje nejvíce smrtelných otrav. Houbaři si ji snadno mohou splést s velmi oblíbeným žampiónem. Zbarvení klobouku muchomůrky zelené je široké, což ztěžuje její určení, může se měnit od bledě zelené do tmavě hnědé anebo naopak bílé, takže se musí určovat velice pečlivě. Příznaky otravy se projevují 10 až 24 hodin po požití houby, první příznaky otravy jsou trvající slabost a průjem spolu s prudkými bolestmi břicha.
Klobouk žampiónu polního je nejdříve polokulovitý, poté téměř plochý, dosahuje šířky až 10 centimetrů. Zbarvení žampiónu je bílé, s občasnými hnědavými šupinkami. Lupeny jsou v mládí starorůžové, později čokoládové barvy, což je důležitý poznávací znak, který bezpečně houbu odliší od smrtelně jedovaté muchomůrky.
Dřeň tloušťky do 2 centimetrů má v horní třetině kožovitý, zplihlý prsten. Dužina je bílá, na řezu slabě načervenalá. Výtrusný prach je červenohnědý.
Muchomůrka růžovka se dá zaměnit s muchomůrkou tygrovanou
Muchomůrka růžovka je jedna z nejoblíbenějších hub, která hojně roste na území celé naší republiky. Muchomůrka růžovka je velmi podobná prudce jedovaté muchomůrce tygrované, která se liší zbarvením klobouku a hladkým, nerýhovaným prstenem.
Muchomůrka růžovka má klobouk 5 až 18 centimetrů široký, v mládí polokulovitě sklenutý, následně plochý, masitý. Zbarvení je masově růžové až červenavě hnědé. Klobouky muchomůrek růžovek jsou pokryty bělohnědavými bradavkami, zespod bílými, někdy rezavě skvrnitými lupeny a bělorůžovým, zespod řepovitým třeněm nesoucím bělavý, pravidelně rýhovaný prsten.
Čirůvka májovka se dá zaměnit se závojenkou olovnatou
Typicky jarní houbu čirůvku májovku si můžete splést se závojenkou olovovou. Ta však naštěstí na jaře neroste, neboť je to letní, navíc velmi vzácná houba.
Pozor na pavučince!
Smrtelně nebezpečné jsou i některé druhy hojně se vyskytujících pavučinců. Příznaky otravy po jejich požití se projevují za 2 až 3 dny, kdy pacientovi přestávají fungovat ledviny. Určování pavučinců dělá problémy i odborníkům, proto jej raději nesbírejte.
Hřib kovář se dá zaměnit s hřibem kolodějem
Modrajících hřibů s červenými rourkami roste u nás více druhů, většina z nich patří k těm vzácnějším. Nejčastěji však můžeme v našich lesích spatřit hřib kovář a hřib koloděj. Všechny modrající hřiby jsou za syrova jedovaté, po delší tepelné úpravě se ovšem některé dají konzumovat. Konzumace nedostatečně tepelně upravených hub může vyvolat prudké zažívací potíže spojené se zvracením, průjmy atd.
Diskuze