Co je to myxomatóza?
Myxomatóza je králičí virová choroba přenášená hmyzem. Dlouhá léta platilo, že tato choroba má velmi krátkou inkubační dobu, řádově hodiny až dny. Donedávna platilo, že postižený králík umírá do tří dnů za příznaků bílého výtoku z očí, myxomů (útvarů podobných boulím) na uších a za ušima, zarudlých pohlavních ústrojí a u samců spuštěných varlat.
Jak se myxomatóza přenáší?
Přenáší se blechami nebo jiným bodavým hmyzem z králíka na králíka štípnutím do uší. Virus má asi 1 000 x větší afinitu (příchylnost) k ušní chrupavce než k podkoží. Z toho vychází i způsob očkování.
Jaké existují způsoby očkování proti myxomatóze
V základním balení je vakcína balena v tzv. padesátidávce. Lyofylizát - tedy vakuově vysušená kultura oslabeného viru se rozpustí pufrovaným roztokem, který má dost nešťastný název zřeďovač. To je terminus technikus pro rozpouštědlo lyofylizátu. Tento zřeďovač je přibalen v přesné dávce, která vytvoří s lyofylizátem přesnou koncentraci tak, aby bylo možno vakcínu aplikovat průpichem králičího ucha dvojjehlou.
Vakcína je použitelná pouze 4 hodiny
Takto naředěná vakcína je použitelná pouze 4 hodiny. Ano, jenom 240 minut, a to ještě jen za předpokladu, že je uchovávána v chladicí tašce. Po průchodu jehly králičím uchem se tato jehla stává potenciálně infekční a je potřeba ji vyžíhat v plameni. Běžně jsou používány jen dvě jehly, kdy jedna je vyžíhána a chladne, druhá se používá. Pak se vyžíhá a stane se jehlou č. 2 a chladne. To ovšem zdržuje a 240 minut valem ubývá. Tak vznikl nešvar horkou jehlu vnořit přímo do lahvičky s vakcínou a „vykalit” ji. Tím se ovšem vakcína znehodnotí, takže vpodstatě jsou z takto „ošetřeného” chovu naočkováni pouze dva králíci.
Sterilizace jehel
Řešením je zakoupit 50 dvojjehel a vakcinovat jednou jehlou po druhé a pak je vypálit všechny najednou, nejlépe na plynovém sporáku nebo vařiči. Jehly vklidu stačí vychladnout, vakcína není ohrožena a čas, kdy lze vakcínu použít, je ušetřen.
Hromadná vakcinace králíků
Dalším usnadněním je hromadná vakcinace, kdy se králíkáři mezi sebou domluví a pozvou si lékaře dohromady. Jednak se rozdělí o náklady na 50-ti dávek, jednak na 50 králíků spotřebují skutečně jen jednu.
Příklad z praxe MVDr. Zdeňka Cvrčka
Úžasnou koordinaci jsem zažil ve vojenském prostoru, kdy každý králíkář měl připravený stůl, koš na králíky, volný kotec, do kterého bude dávat naočkovaná zvířata, a kdo půjde po kom na řadu. Dokázal jsem za této situace oočkovat s pomocníkem průměrně dva králíky za minutu. Rychlost očkování je dána rychlostí podávání zvířat a návazností dalších chovů. Při této rychlosti lze každého králíka prohlédnout - tj. podívat se do očí, do uší, na drápy a na pohlavní orgány a tak de facto provést klinické vyšetření. Minimálně je nutné prohlédnout alespoň 1 zvíře z každého kotce. „Děkuji všem svým chovatelům, kteří tento zvyk přípravy chovu k vakcinaci dodržují dodnes. Děkuji jim a zdravím je ze stránek tohoto časopisu.”
Vakcína vpíchnutá pod kůži
Dalším teoretickým řešením je vakcína, která se píchá pod kůži. Pro potravinářsky využívané králíky existuje dokonce vakcína sdružená s morem králíků podávaná společně v jedné stříkačce pod kůži. Dávka je mnohonásobně větší, ale i tak si nejsem příliš jist její účinností bez průpichu ucha. Kromě jatečních králíků jsou ovšem také ohroženi zakrslí králíčci mazlíčci, kteří nebývají očkováni hromadně v králíkárnách. Dosud se traduje mylná představa, že tito mazlíčci nejsou ohroženi myxomatózou, protože se nevyskytují v blízkosti jiných králíků. Chybná představa. Velmi chybná představa!
Zakrslí králíci mohou být také nakažení myxomatózou
Na pěší zóně v Liberci v ulici dlouhé asi 300 metrů žije nejméně 70 zakrslých králíků. Při otevřených oknech představuje toto nahloučení stejné epizootické podmínky jako velkochov se 70-ti králíky v kotcích. Tito králíčci samozřejmě nepřijdou na hromadné očkování, ale existuje česká vakcína pro jednotlivé králíky.
Česká vakcína pro jednotlivé králíky
Je určena k podkožnímu podání, ale vzhledem ke své nedůvěře k podkožní aplikaci myxomatózy jsem si zvykl ještě propíchnout ušní boltec jehlou, kterou jsem vakcínu aplikoval. Bolestivost není větší než při podání pod kůži pokud se vpich provede skutečně ostrou jehlou - a musím říci, že používám na tuto práci skutečně jehly od jediného zahraničního výrobce. Schopnost takto naočkovaného králíka odolat nákaze je podstatně větší než při pouhé podkožní aplikaci. Králíci pak obdrží očkovací průkaz - užitkoví králíci hromadný, vystavený na chov, pet králíci individuální.
Účinnost vakcíny proti myxomatóze
Vakcína proti myxomatóze chrání králíka pouze půl roku, opakuji, půl roku. Další zajímavou skutečností je fakt, že v každé oblasti chrání jiná vakcína. Tuto zkušenost jsem získal díky tomu, že působím ve třech oblastech, které dohromady tvoří trojúhelník o straně 70 kilometrů. Šéf legislativní komise Komory mi dodnes nezapomněl, že mnou očkovaní králíci na rozdíl od jeho pacientů přežili - každý jsme ovšem používali jinou vakcínu.
Má vakcína proti myxomatóze 100% účinost?
Problémem vakcíny je pouze 80-90% ochrana a to, že po naočkování zvířete v inkubační době králík prostě uhyne. Na druhou stranu, uhynul by tak jako tak a tímto způsobem se zastaví šíření nákazy. Klinické příznaky této choroby se mění a inkubační doba se prodlužuje. Typické myxomy se neprojevují a výtok z očí nemusí být vždy patrný. Někdy králíci jen prskají a tak myxomatóza může mít stejné klinické příznaky jako pasteurellóza, proti které lze také králíky očkovat.
Kdy je a není možno očkovat králíky
Králíky lze očkovat od 6 týdnů od narození s následným přeočkováním za 2 týdny. Králíky nad 8 týdnů lze očkovat jednou s revakcinací za 6 měsíců. Při zvlášť nebezpečné nákazové situaci lze očkovat již od 5-ti týdnů ale s naprostou nutností v 8 týdnech přeočkovat. Nelze očkovat březí samice aby nepotratily a samice, které mají mladé ještě v hnízdě, aby hnízdo nerozhrabaly a nezabily králíčata.
Diskuze