Ovocná dřevina
Kaštanovník setý patří do čeledi bukvovitých. Patří mezi ovocné dřeviny a pěstují ho a šlechtí především v Itálii, Španělsku, Maďarsku a Francii. Dokonce i u našich slovenských sousedů patří kaštanovník mezi nejstarší pěstované dřeviny. Na jižním Slovensku se můžete projít kaštanovníkovým sadem. My máme také štěstí, pěstuje se u nás už od 5. století, v některých oblastech roste roztroušeně. Kaštanovník se dožívá i několika set let, často je tedy vidíme jako obrovské, rozložité stromy o velikosti až 30 metrů. Kaštanovník má velmi pěkné listy tmavozelené barvy. Jejich tvar je střídavý, oválný, jsou lesklé a kožovité. Spodní strana listů je olivově zelená, matná, s výraznou žlutou nervaturou. Květy kaštanovníku jsou větrosnubné, dočkáme se jich celkem pozdě, až je celý strom plný zeleného listí. Samčí květy jsou dlouhé jehnědy, samičí květy vyrůstají jednotlivě na bázi jehněd. Ze samičích květů pak vznikají dvě ostnité číšky s plody.
Jedlé kaštany
Dopřáváme si tedy velké plody kaštanovníku. Mají tmavě hnědou barvu a kulovitý tvar. Vnější oplodí je hustě ostnité. Vnitřní osemení, tedy slupka je hnědá a tenká. Když slupku odstraníme, je jádro smetanově bílé i v průřezu. Chuť kaštanů je velice jemná, nasládlá, může vám připomínat chuť oříšků. Zralé plody lze sbírat v říjnu, ihned po opadu. Kaštany, které známe z vánočních trhů, se označují jako marony.
Chcete mít své kaštany
Klimatické podmínky v našich oblastech jsou sice jiné, než ve kterých se kaštanovník pěstuje, ale jde o velice přizpůsobivý strom, takže kaštany lze úspěšně pěstovat i u nás. Nejlépe se mu bude dařit v nížinách, ve vinorodých oblastech, ale pozor na mrazové kotliny. Šlechtěné odrůdy s většími plody se obvykle pěstují v ucelených výsadbách. V těchto případech je nutné stromy zasadit ve vzdálenosti 10 až 20 metrů od sebe. Bude vyhovovat půda s nižším obsahem vápna, bohatá na živiny, vláhu a měla by být vzdušná.
Kaštanovník můžete vypěstovat ze semene, které necháte přejít mrazem a vysadíte na jaře. Důležité je, aby místo, kde semeno zasadíte, bylo už navždycky trvalým stanovištěm pro strom. Na úrodu budete muset počkat a to klidně 15 až 20 let, proto je lepší pěstovat šlechtěné odrůdy, do které štěpujeme semenáče kaštanovníku setého. V tomto případě se úrody dočkáte mnohem dříve. Kaštanovník není náchylný na poškození chorobami a škůdci. Ohrožuje ho pouze houba Melanconia madonia, která způsobuje předčasné usychání. Napadené listy a větve je třeba odstraňovat. O plody vás může stejně jako u lísky připravit nosatec lískový.
Lahodné a zdravé marony
Plody kaštanovníku mají vysokou energetickou i nutriční hodnotu. Připravte si je vařené nebo pečené. V pěstebních místech se ze sušených kaštanů mele mouka pro potřebu potravinářského průmyslu. V deseti gramech kaštanů je asi 30 až 40 gramů sacharidů, 6 až 8 gramů bílkovin, 4 gramy tuků, 40 miligramů vitaminu C, vitamin B1, draslík a fosfor.
Jak na přípravu
Kaštany hlavně dobře umyjte a ostrým nožem nařízněte špičku do kříže. Vložte je do hrnce, zalijte vodou, aby byly všechny plody ponořené. Pod pokličkou vařte kaštany mírným varem asi 20 minut. Vodu neslévejte, ale nechte celý hrnec odstát asi pět minut. Postupně vybírejte jen tolik kaštanů, kolik zrovna oloupete. Chladné kaštany se špatně loupou, takže je budete muset znovu ohřát. Pokud nespotřebujete všechny kaštany, vložte je do mikrotenového sáčku a schovejte do mrazáku. Chceteli kaštany upéct, jednoduše je nařízněte a pečte při 200 C˚, dokud neucítíte jejich charakteristickou vůni.
Diskuze