Kopřiva bývá nejméně vyhledávaná bylina, neboť je poseta žahavými bodlinkami a mnoho lidí se jí proto raději vyhýbá. Nicméně pokud si na jejich sběr pořídíme rukavice, neměla by ublížit ani lidem s alergickou reakcí, která se může po styku s rostlinou na kůži alergika vyskytnout.
Kopřiva jako lék
Kopřiva je vhodná nejen k oplachování vlasů nebo mastné pleti, ale i jako hlavní surovina při přípravě chutné kopřivové polévky či kopřivového „špenátu“. Bylinný kopřivový čaj zase pomáhá pročišťovat krev a takto vyluhovanou čerstvou a mladou kopřivu lze použít i ke koupelím nohou (chodidel), díky níž se budeme v létě lépe opalovat. Tuto kůru je třeba opakovat třikrát týdně po dobu čtyř až šesti týdnů.
Jakou kopřivu sbírat a které se vyhnout?
Kopřiva by se měla sbírat nejpozději do konce května, dokud je v ní síla. Koncem jara a začátkem léta svou sílu ztrácí a její účinky jsou mnohem slabší. Rostlina může dorůstat do výšky 120 centimetrů, neznamená to však, že čím je rostlina vyšší, tím účinnější bude. Je to právě naopak, nejlepší jsou kopřivy s výškou přibližně 30 centimetrů.
Jdeme-li na sběr kopřiv, pořídíme si proutěný košík, neboť v igelitových taškách, pytlích a jiných neprodyšných nosičích by se kopřiva mohla zapařit. Narazíme-li na místo, kde se kopřivy vyskytují ve velkém, nesbíráme je. Kopřivám se totiž daří na stanovištích, kde je v půdě velké množství dusíku.
Jak kopřivu uchovat?
I když je kopřiva lepší čerstvě utržená, v některých měsících v roce ji čerstvou nikde nenajdeme. Je proto třeba ji připravit, abychom si ji mohli dopřávat třeba i v zimě. Lze toho dosáhnout sušením, přičemž se listy kopřivy suší v tenkých vrstvách na papíře nebo prodyšném materiálu. Usušenou kopřivu skladujeme v papírových nebo jutových sáčcích.
Diskuze