Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Hromosvody od A do Z

Těžko najdeme někoho, kdo je na svém domě nemá. Bez nich bychom se zkrátka necítili bezpečně. Nenápadní, přehlížení, ale o to více nepostradatelní ochránci našich domovů si zaslouží naši pozornost a péči.

Blesk nad domem

Historie hromosvodu

Už v roce 1752 se americkému vědci Benjaminu Franklinovi podařilo dokázat, že blesk je elektrický výboj. Totéž se povedlo o rok později Němci Georgu W. Richmannovi, který pracoval v Sankt Petěrburgu a tak trochu soupeřil s Michailem V. Lomonosovem, kdo bude mít lepší výsledky v „lapání vzdušné elektřiny". Profesora Richmanna stála jeho vědecká vášeň život - zemřel nešťastnou náhodou při ověřování své teorie v praxi.

Co je vlastně blesk?

Blesk, jak už bylo řečeno, je elektrický výboj. Nejčastěji proběhne mezi mraky nebo jejich částmi, to jsou mračné blesky. Asi jeden z pěti výbojů nastane mezi mrakem a zemí, pak mluvíme o zemních blescích a to jsou ty, před kterými se musíme chránit. V bouřkovém mraku se kladné náboje shromažďují v jeho horní části, zatímco záporné náboje ve spodní části.

Uvnitř bouřkového mraku je silné vzdušné proudění (proto se mu snaží vyhýbat piloti), oddělující kladné a záporné náboje. Na spodní části mraku se silným záporným nábojem ionizuje vzduch i povrch země pod sebou. Na něm se začíná shromažďovat náboj kladný. To pokračuje do doby, než potenciálový rozdíl mezi nimi vzroste natolik, aby proud nabitých částic prorazil vzduch. Napětí v blesku dosahuje hodnot až 100 milionů voltů, zatímco proud dosahuje okolo 30 tisíc ampér. Teplota vodivého kanálu bývá údajně pětkrát vyšší než teplota slunce, tedy přibližně 25 000 °C.

Blesky - stálé nebezpečí

Třebaže dnes se před blesky dokážeme ochránit, působí škody dodnes. Vědci spočítali, že každou jednu sekundu udeří do země stovka blesků. Ročně jsou jimi zasaženy zhruba čtyři stovky lidí, třetina z nich nepřežije. Extrémně vysoké stavby dostanou zásah prakticky při každé větší bouřce v okolí, letadla jsou zasažena jednou za tři tisíce letových hodin, i když zde díky bezpečnostním opatřením většinou žádnou vážnou újmu nezpůsobí.

Funkce hromosvodu

Hromosvod (přesněji bleskosvod) je zařízení, které vytváří umělou vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje. Zřizuje se zejména z důvodů ochrany objektů, kde by výboj blesku mohl ohrozit zdraví a způsobit škody na majetku.

Části hromosvodu

a) Jímací zařízení, zachycující blesk (vodiče, tyče, mříže). Dle jímacího vedení rozdělujeme hromosvody na hřebenové a mřížové.
b) Svody, které tvoří vodivé spojení od jímacího zařízení k uzemnění, přičemž každý svod má být připojen k vlastnímu zemniči. Svody dělíme na náhodné a strojené.
c) Uzemnění, zajišťující svod blesku (výboje) do země; je tvořeno zemniči různého tvaru (tyče, desky, pásky), které jsou zapuštěny v zemi. Uzemnění musí být provedeno co nejlépe, a to z důvodu pozdějšího měření revizním technikem. Mělo by dosahovat méně než 10 ohmů, u aktivních hromosvodů je požadováno uzemnění méně než 5 ohmů. Uzemnění se provádí nejčastěji v provedení FeZn. Dělí se na uzemnění náhodné, základové, obvodové nebo tyčové.

U malého domu se sedlovou střechou postačí k jeho ochraně hřebenové vedení, ze kterého vycházejí k zemi směrem k zemničům, které sílu blesku likvidují, nejčastěji dva svody.
Složitější je ochrana větších budov, například panelových domů. Ty jsou zabezpečeny mřížovou soustavou vodičů.

Aktivní hromosvod

Tento typ hromosvodu má ve své nadzemní konstrukční části (obvykle v jímacím prvku) umístěno vysoce pulzující zařízení obsahující elektronickou část. Ta je schopná samostatné činnosti bez připojení na zdroj elektrické energie.


Před bouřkou, kdy se mění elektrické pole mezi mraky a zemí, vysílá aktivní hromosvod pulzující signál v přesně určené a řízené frekvenci a amplitudě. Tímto aktivním paprskem blesk nepřitahuje, pouze usměrňuje ty, které uhodí v jeho aktivní sféře. Toto usměrnění výboje proběhne pouze v případě, když se blesk přiblíží k aktivnímu hromosvodu do určité vzdálenosti.

Aktivní hromosvod najde své uplatnění zejména u větších staveb, kde bychom v případě klasického hromosvodu museli instalovat více svodů. Ochranný průměr aktivního jímače začíná na šedesáti metrech.

Klasický hromosvod

Jedná se o hromosvody Franklinova typu - hřebenové, mřížové, tyčové, oddálené, stožárové, závěsové, klecové.

Mezi jejich přednosti patří poměrně nízká cena, jednoduchá instalace a také vysoká estetická funkce. Je třeba myslet na to, že hromosvody vyrobené z pozinku je nutné udržovat nátěrem. Měděné hromosvody se vyznačují dlouhou životností, ale vyšší cenou.

Neviditelný hromosvod

Je integrován do kostry objektu a vzniká během stavby vlastního domu. K tomu se využívají nejrůznější vodivé materiály, např. ve fasádách či armování, takže jednotlivé architektonické prvky tvoří součást hromosvodního systému. Obecně platí: částka za hromosvod stavěný současně s domem představuje pouze procenta ceny objektu. Částka za hromosvod dostavovaný na již hotový dům může dosáhnout hodnoty až několika desítek procent ceny domu. Vždy je proto výhodnější zakomponovat hromosvodní systém do plánu stavby, než jej pořizovat dodatečně.

Revize hromosvodu

Revizi provádí kvalifikovaní odborníci vždy po třech, respektive pěti letech. Samotná revize všech svodů i uzemnění je nutná především kvůli ověření funkčnosti celého zařízení, ale také z praktických důvodů. Při likvidaci případných škod totiž pojišťovna přihlíží k tomu, zda má hromosvod platnou revizi.

Části hromosvodu nad zemí lze zkontrolovat vizuálně. Problémy bývají v přechodu na zemní soustavu, která bývá často prorezlá, což na první pohled nezjistíme. A dokud se soustava neproměří, majitel domu vůbec nemusí tušit, že jeho hromosvod je nefunkční.

Další zabezpečení

Vlastní elektrickou síť a připojená elektrická zařízení v naší domácnosti je dobré ještě zabezpečit tzv. systémem ochrany před přepětím. Ten je v ideálním případě tvořen kaskádou svodičů různé účinnosti rozdělených do tří číselně či písmenně označených tříd.

Přepětí nebo následný bleskový proud by totiž zničily citlivou elektroniku anebo by mohly vyřadit z funkce některé elektronicky řízené systémy, např. bezpečnostní.

Projektová dokumentace

Projektant hromosvodu musí ještě před zahájením stavby hromosvodu nejprve pomocí norem (mj. ČSN 62305-2) vypočítat riziko ohrožení bleskem pro náš dům, vyhodnotit, jak velké škody nám hrozí, a podle toho pak určit, jak složitý typ hromosvodního systému je pro náš dům vhodný.

Čím vyšší je riziko zásahu bleskem, tím složitější systém potřebujeme a tím vyšší budou náklady. Ty porovnáme s mírou rizika škod vypočítanou projektantem. Je-li riziko minimální, možná se nám vyplatí místo stavby hromosvodu vsadit na pojistku, jestliže toto riziko pojišťovna akceptuje. Veškeré práce na instalaci hromosvodu přenecháme odborníkům, kteří vědí, které zařízení je nejvhodnější a nejbezpečnější pro konkrétní typ stavby.

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 3.0 Počet: 1 Nejlepší: 3 Nejhorší: 3

Diskuze

Magazín pro všechny pěstitele, chovatele a domácí kutily. Články o pěstování rostlin, chovu zvířat a nových trendech v bydlení.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2017 eMagazíny.CZ s.r.o.