Pěstování
Můžeme je zasadit v jakémkoliv období v roce, ale nejlépe se doporučují období jara a podzimu. Půda, kam se brusinky rozhodnete sázet, by měla být bohatá na rašelinu, která zvyšuje kyselost půdy. Neměli by být ve stínu. Porostou vám i v polostínu, jen nebudou tolik prospívat. Úroda pak bude menší. Přihnojování a zbytečné přelívání brusinkám nesvědčí. Kořeny nemají hluboko, proto je raději neokopávejte. Pokud je v blízkosti plevel, ručně jej vytrhejte. Jsou plodem, na který škůdci neútočí. Plody dozrávají většinou na podzim. Sklízíme je až budou výrazně červené.
Účinky brusinek
Brusinky se dají pěstovat v květináči u vás v bytě nebo klasicky na zahrádce. Tyto lesní plody nám nejen chutnají, ale prospívají i našemu zdraví. Jsou bohaté hlavně na antioxidanty, jenž zabraňují šíření volných radikálů a tím působí proti stárnutí. Kromě směsi vitamínů a minerálních látek obsahují brusinky také organické kyseliny. Tyto kyseliny účinně bojují proti množení plísní či kvasinek. Brusinky se hlavně používají jako prevence díky vysokému obsahu vitamínu C.
Dodají našemu tělu i vlákninu potřebnou ke snížení cholesterolu a krevního tlaku. Dle některých odborných studií jejich užíváním dokážeme zpomalit postup rakoviny. Lidé užívající léky určené k ředění krve, by se brusinek měli vyvarovat. U takových jedinců by to mohlo mít za následek nebezpečného krvácení.
Použití v kuchyni
Ve většině případů se užívají brusinky v potravinářském průmyslu. Neopracované, syrové brusinky se k nám dostanou jen zřídkakdy. Spíše jsou přidávány do omáček, šťáv a marmelád. Jestli jste si oblíbili brusinkové džusy, dávejte si pozor, aby neobsahovaly hodně cukru nebo umělých sladidel. Můžete jimi dozdobit hermelín či jiné druhy sýrů, sušenými brusinkami se dají obohatit houbové polévky nebo jsou výtečné k mletému masu. Na dezerty je lepší použít sušenou verzi brusinek. Někteří si neumí představit svíčkovou s knedlíkem bez brusinkové omáčky. Každému brusinka chutná jinak.
Diskuze