Ačokča (Cyclanthera pedanta)
Ačokča, nebo-li také zelenina známá pod názvem „mexická okurka“ či „paprikookurka“ je jednoletá, popínavá rostlina, která je až 8 metrů dlouhá. Vyžaduje k pěstování záhřevnou, propustnou půdu, bohatou na humus, hlubokou a dobře propracovanou. Protože ačokča je velmi náročná na teplo, je vhodné při pěstování použít černou netkanou textilii.
Předpěstování ačokči
V našich mikroklimatických podmínkách je vhodné ačokču předpěstovat ve fóliovníku nebo na okenním parapetu, tedy podobně jako okurky nebo papriky. Po vyklíčení rostlin (když rostlinky začnou vytvářet první lístečky) je vhodné pikýrování (výběr vhodných rostlin, které jsou následně přesazeny do truhlíku v určitém sponu – obvykle 3 centimetry od sebe).
Když rostliny dosáhnou výšky okolo 10 - 15 centimetrů, je vhodné je jednotlivě přesadit do vhodných nádob (kelímky od jogurtů, truhlíky, květináčky).
Výsadba ačokči na záhon
Jednotlivé sazenice ačokči na záhon vysazujeme až po 15. květnu, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Sazenice sázíme alespoň 25 centimetrů od sebe (na 1m2 cca 4 rostliny). Je nutné rostlinám zajistit oporu, aby se mohli pnout. Doporučujeme zaštipovat při výšce okolo 2 metrů, abychom podpořili větší výnos plodů.
Ačokča je náročná na živiny, proto je vhodné pravidelné přihnojování (vhodné jsou hnojící přípravky určené pro plodovou zeleninu, například Cererit). Rostlina plodí koncem srpna až začátkem září.
Konzumace plodů ačokči prospívá našemu zdraví
Ačokča vytváří plody, které vypadají na první pohled jako papriky, jsou ovšem větší a také na konci zašpičatělé. Plody obsahují hranatá, černá a drsná jadérka, která se nacházejí ve dvou řadách placenty. Vnitřek plodu je po dozrání dutý.
Plody obsahují pro lidské zdraví důležité vitamíny C, B1, B2, hořčiny a také beta karoten. Mladé plody se dají jíst i se semeny, ze starších plodů semena musíte odstranit.
Diskuze