7 nejčastějších škůdců pokojových rostlin

Svilušky jsou velké 0,4 až 0,7 milimetrů. Následkem sání svilušek jsou listy na lícní straně drobně skvrnité a postupně nabývají světlejšího, stříbřitého nebo bronzovitého zbarvení. Na napadených rostlinách se na spodní straně listů a vrcholech výhonů také objevují jemné pavučiny. Svilušky nemají rády vlhký vzduch, proto rostliny osprchujeme a na několik dní zakryjeme fólií. Nezapomeneme na pravidelné zalévání - tak se svilušky přestanou rozmnožovat a brzy zahynou. Při boji proti sviluškám mohou pomoci i draví roztoči, které lze zakoupit ve specializovaných prodejnách.

Listové mšice jsou okřídlený nebo bezkřídlý hmyz, který může být podle druhu zelenkavě nebo černě zbarvený. Po jejich napadení se na pokojových rostlinách objevují lepkavé části, na kterých se následně usazují plísně a listy se zbarvují do černa. Je-li mšic málo, zbavíme se jich častějším sprchováním. Likvidovat mšice umí také slunéčko sedmitečné, larva zlatoočky a bejlomorky. Larvy lze objednat ve specializovaných zahradnických prodejnách.

Molice jsou okřídlený, cca 2 milimetry velký hmyz, který se usazuje na spodní straně listů pokojových rostlin. Napadené rostliny jsou potřísněny lepkavým medovitým výměškem, při doteku na pokojovou rostlinu molice okamžitě vzlétnou. Předem se můžeme molic vyvarovat, pokud rostliny umístíme na místo s možností častého větrání. Také se doporučuje zavěsit žluté destičky s lepem, na které se molice přilepí. Jejich přirození nepřátelé jsou lumčíci, kteří se zavěšují na rostliny.

Chvostoskoci jsou 0,5 až 4 milimetry velcí škůdci, kteří mají většinou bílé zbarvení. Živí se většinou rozkládajícími se rostlinnými zbytky, šťavnatými částmi rostlin, řasami, houbami a lišejníky. Chvostoskoci jsou vlhkomilní. Rostlinám nijak zvlášť neškodí, přesto je vhodné je z pokojových rostlin odstranit pomocí mýdlového roztoku.

Třásněnky jsou malé drobné mušky. Jejich třásnitá křídla jsou zakončena dlouhými jemnými chloupky, podle kterých dostaly třásněnky své jméno.Třásněnky se líhnou v suchém a teplém prostředí velmi rychle. Na listech rostlin se začnou objevovat malé stříbřité skvrnky, způsobené vzduchem, který do listů a jejich tkání vtlačují sající třásněnky. Důsledkem této činnosti je zpomalení nebo úplné zastavení růstu napadených rostlin a opadávání listů. Na povrchu napadené rostliny se také objevuje medovice, což jsou červenohnědé výměšky třásněnek. Na těchto výměšcích se později usazují plísně. Pokud objevíme třásněnku v počátečním stadiu, omyjeme listy rostliny mírně napadenou rostlinu mýdlovým roztokem. Mýdlový roztok ucpe póry na těle třásněnky a tím ji zahubí. Postup opakujeme pravidelně 1x za 14 dní. Účinnou biologickou ochranou je aplikace dravého roztoče Amblyseius cucumeris. Dravý roztoč je 0,5 milimetrů velký, mléčně bílé barvy. Napadá a vysává larvy třásněnek i svilušek.

Štítenky jsou malý, kulatý nebo oválný hmyz, který vyjma larev nehybně sedí na různých rostlinných částech. Vyskytují se zejména tam, kde se rostliny pěstují na příliš suchém a teplém stanovišti. Napadené rostliny izolujeme od ostatních pokojových rostlin, omyjeme je mýdlovým roztokem a larvy ručně posbíráme. Před sběrem je vhodné zakrýt spodní část květináče fólií, aby larvy nepadaly do pěstebního substrátu. Pokud již larvy v pěstebním substrátu jsou, tak jej vyměníme za nový.

Vlnatky a červci se nejčastěji usazují v paždí listů, kde se rychle rozmnožují a vylučují bělavý voskový výměšek, popřípadě bílé vatové „pavučiny”. Napadené rostliny ihned izolujeme. Vlnatky a červce můžeme zadusit štětcem napuštěným olejem a potom splavit sprchou.