Zamioculcas a jeho pěstování

Zamioculcas zamiifolia je rostlina z čeledi Áronovitých (Araceae), která pochází ze Zanzibaru, Madagaskaru a Tanzánie. Na silných stvolech, které mohou být až 1 metr dlouhé, jsou hustě rozmístěné listy na krátkém horizontálním stonku. Listy jsou zpeřené, tmavě zelené, lesklé, s pravidelně lehce zašpičatělými lístečky. Vytváří dojem růžice. Pod zemí nalezneme u rostliny velkou podzemní hlízu, která je zásobárnou vody - proto je někdy tato rostlina řazena mezi sukulenty.

Zamioculcas má rád rozptýlené světlo, dobře roste i na hůře osvětlených místech (při omezené zálivce). Rostlinu pěstujeme při běžné pokojové teplotě pohybující se okolo 20 až 25°C. Přes zimu udržujeme teplotu v rozmezí od 16 do 18°C, také omezíme zálivku.

Rostlinu pravidelně zaléváme. K zalévání se používá pouze měkká, odstátá voda, pokojové teploty. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat kolem 85%. Nedostatek, ale také nadbytek vody rostlinám škodí. Půda musí dobře odvádět vlhkost, dbáme proto na vhodnou drenáž.

Od března do září rostlinu přihnojujeme 1x za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro hnojivem pro kaktusy a sukulenty, případně standardním tekutým hnojivem. Pěstební substrát by měl obsahovat 1 díl listovky, 1 díl jehličnatky, 1 díl rašeliny a 0,5 dílu písku.  Do substrátu je dobré přidat trochu sekaného sphagnumu. Mladé rostliny přesazujeme každý rok, rostliny starší zhruba každé 2 až 3 roky.

Tuto pokojovou rostlinu rozmnožujeme dělením při přesazování, pupenovými řízky (celý složený list s pupenem) nebo listovou čepelí (část dobře vyvinutého složeného listu). List před zasazením osušíme, pro lepší zakořenění použijeme stimulátor růstu. Umístíme na světlé a teplé stanoviště, kde zakoření během dvou měsíců.

Rostlina je velmi odolná proti škůdcům díky svým silným listům. Pozor bychom si měli dát na přelití rostliny a následnou hnilobu dužnatých stonků.