Výběr psa podle jeho povahy

Než si pořídíme psa, měli bychom zvážit své prostorové možnosti, zajištění jeho výživy a venčení, vhodnost rodinného prostředí a především účel, za jakým si psa pořizujeme. Obecně platí, že podle využití se plemena dělí do dvou skupin: pracovní (plemena pastevecká, lovecká a služební) a společenská, kam se řadí psi sportovní a výlučně společenští.

Kdo se rozhodne pro první kategorii - psa pracovního - měl by vědět, že tato plemena byla po řadu generací šlechtěna k určitému pracovnímu využití a mají proto potřebu pracovního výkonu. Ten, kdo si vybírá psa, musí počítat s tím, že se původní využití různých plemen promítá do jejich vzhledu a povahy i dnes, přestože řada z nich svůj účel dávno neplní (viz rozdělení psů podle funkcí: např. pastevečtí a honáčtí psi, honiči, slídiči a přinašeči, společenští a doprovodní psi, chrti, ohaři apod.).

Velká část lidí dává přednost štěněti před starším psem. Je to hlavně kvůli tomu, že povaha štěněte je dobře ovlivnitelná a máme možnost ho vidět vyrůstat od malička. Ale i starší pes může být dobrou volbou. Starší pes je už zpravidla povahově zformovaný. V mnoha případech má za sebou jednoduchou základní výchovu a je způsobný. Pouto, které se vytvoří mezi vámi a starším psem, může být stejně silné jako se štěnětem.

Psi jsou zpravidla povahově vyrovnanější než feny, u nichž hraje roli kolísání hormonů. Psi jsou většinou nezávislejší a tvrdší. To se projevuje zejména u dominantnějších plemen, jako jsou např. rotvajleři. Proto máte-li zájem o dominantnější rasu, ale nemáte zkušenosti s chovem tohoto plemene, pak je fenka lepší volbou.

Různé psí encyklopedie podrobně popisují povahu jednotlivých plemen, ale vždy se jedná o průměrné průřezy průměrnými příslušníky plemene. V určitých liniích jedné a té samé rasy se mohou povahy v různých bodech lišit. Proto je velmi důležitá volba vhodného chovatele, který vám vybere štěně nebo i staršího psa přímo „na míru“.