V zahradnictví se však s vrbou jívou ve formě stromu či keře moc často nesetkáte. Většinou najdete jen odrůdu Pendulu s kšticí dlouhých výhonů, které jsou naroubované na rovný kmínek.
Vrba jíva je ozdobný stromek, který se hodí především do větší zahrady s jezírkem. Má krásné, hedvábně plstnaté květy, kterým se říká kočičky. Ty vyrážejí brzy na jaře ještě dřív, než vyraší první lístky. Jakmile jsou v době těsně před rozkvětem, tehdy jsou nejhezčí, protože je zdobí stříbřitý povrch. Tehdy se také řežou a dávají do váziček jako okrasný symbol jara.
Samčí květy po čase zežloutnou a kolem rozsévají žlutý pyl. Samičí květy jsou oproti tomu zelenkavého zbarvení a jakmile jsou opyleny, prodlouží se. Vypadají pak jako štětičky na čištění láhví. Až poté rostou listy se zubatým okrajem směrem dolů na žluto-hnědých větvích, které se sklánějí k zemi. Vypadá to jako by vyjadřovaly lítost, možná proto se této vrbě také říká smuteční.
Její původ
Jedná se o euroasijský druh. Vyskytuje se v mírném a subarktickém pásu Evropy a Asie. Ve středozemí ji však ve vyšších horských polohách nenajdete. U nás se jívě daří. Můžeme ji vidět ve světlých lesích, hlavně v blízkosti mýtin, pasek a podél cest. Všude tam, kde je propustná, výživná půda.
Pěstování
Pokud si chcete na své zahrádce vypěstovat vrbu, měli byste vědět, že se jim daří hlavně ve vlhkých a dobře propustných půdách. A když bude půda písčitá - neutrální či mírně kyselé reakce, tím líp. Potřebují hodně slunce, takže je umístěte někam na otevřenou plochu.
Dobře snáší zimu, je totiž mrazuvzdorná. Vrba jíva je velmi životaschopná a nenáročná. Spíše budete mít problém, kdyby jste ji chtěli zlikvidovat, protože jakýkoli pařez, který necháte v zemi, opět obrazí.
