Termografie – kudy nejvíce uniká teplo?

K zajištění maximální tepelné pohody uvnitř námi obývaného prostoru, je třeba určit s co možná největší přesností tepelné úniky. Po stanovení míst, přes které nejvíce uniká teplo z interiéru do exteriéru, můžeme teprve začít s opatřeními zamezujícími nadbytečné úniky tepla.

S vhodně zaizolovaným domem nebo bytem, pak ušetříme při celkové roční investici za vytápění. V dnešní době totiž náklady na vytápění mnohdy představují jednu z největších výdajů domácnosti.

Termografie, nám vytvoří pomocí infračervených paprsků teplotní mapu objektu. Jedná se tedy o zobrazení plochy konstrukce, na které se barevně zobrazí plochy o různé teplotě. Nejlépe se tato mapa určuje v zimním období, kdy je mezi vnitřním a vnějším prostředím dostatečný teplotní spád.

Tato metoda se řadí mezi nedestruktivní zkoušky určování stavu objektu, a tudíž nehrozí žádné poškození konstrukce. Při destruktivních zkouškách a odebírání informativních sond, dochází k povrchovým škodám.

Použitím analogie mezi teplotním a vlhkostním polem, lze sestrojit i obdobnou vlhkostní mapu pozorovaného objektu. Měření se pak provádí několikrát, aby bylo možno vše porovnat v závislosti na čase.

Vlhkost se vyskytuje na místech rychlé změny teploty. Tímto způsobem jdou tedy snadno odhalit kritické místa. Vlhkost způsobuje plísně a škodlivě působí na celou konstrukci objektu. Její lokalizování a odstranění je proto na místě.