Štýrský brakýř

Štýrský brakýř vznikl v roce 1970 v Rakousku zkřížením hanooverského honiče s istrijským hrubosrstým honičem. Původně se využíval jako lovecký pes a ke stopování zraněné zvěře. V současné době se využívá jako lovecký pes a společník. V roce 1890 bylo toto psí plemeno oficiálně uznáno.

Štýrský brakýř  je vášnivý, houževnatý a odhodlaný stopař. Potřebuje dostatek pravidelného pohybu, dlouhé procházky a pravidelnou zátěž. Jeho tvrdá a hrubá srst jej činí velice odolným proti nepřízni počasí. Vyniká také svým hlasitým štěkotem.

Výška psa se pohybuje v rozmezí od 47 do 53 centimetrů, výška feny v rozmezí od 45 do 51 centimetrů.

Hmotnost se pohybuje v rozmezí od 15 do 18 kilogramů.

Srst štýrského brakýře je hrubá, drsná a bez lesku. Na hlavě je srst kratší než po těle a tvoří vous. Standard povoluje zbarvení plavožluté nebo červené v odstínu „jelení červeň". Toleruje se malá bílá skvrna na hrudi.

Hlavu má protáhlou s lehce okrouhlou lebkou, výrazným týlem a dobře vyznačeným stopem.

Krk je silný, ne příliš dlouhý.

Oči jsou hnědé, orámovaná dobře pigmentovanými víčky.

Nos je černý, nosní hřbet silný a rovný.

Uši nejsou nepříliš velké, plošně přiléhají k lícím, jsou pokryté jemnou srstí.

Ocas má středně dlouhý, u kořene silný, dobře osrstěný, nikdy není zkroucený, je nošený nahoru v nepatrně srpovitém zatočení, je kartáčovitý a bez chocholu.

Péče o srst není příliš náročná. Pro každodenní kartáčování je vhodné použít kartáč s přírodními štětinami nebo klasický drátěný kartáč. Pravidelné kartáčování je vhodné, odstraní se tak uvolněná srst. Dále slouží ke stimulaci jejího přirozeného promašťování a k odstranění nečistot.

Výchova štěněte musí být důsledná, měla by začít již od ranného věku štěněte. Výchova musí být také založená na vzájemném respektu. Povaha psa není komplikovaná a jakmile pochopí vaše pravidla, nebude je porušovat.

Toto psí plemeno vyžaduje dostatek pohybu a pravidelné, dlouhé vycházky za každého počasí. Dožívá se průměrného věku 12 let, ale i déle.