Slon africký Slon je největší dosud žijící suchozemský savec, dokáže být podle okolností velmi hbitým a rychlým zvířetem. Předkové slonů se na Zemi objevili před 50 milióny lety. Pravděpodobný předek pochází z Asie a byl velikosti prasete divokého.
Slon africký – rozšíření Sloni v současnosti žijí na jih od Sahary. Do 11. století žili také u Středozemního moře. V současné době je populace slonů roztříštěna do několika izolovaných skupin. Zvláště je to patrné v západní Africe. Slon obývá snad všechny ekosystémy Afriky, vyhýbá se pouze afroalpínskému pásu.
Slon africký – způsob života Afričtí sloni jsou společenská zvířata a drží se pohromadě ve vysoce organizovaných skupinách tvořených deseti až dvanácti samicemi a jejich mláďaty. Tyto skupiny se někdy dočasně shromažďují do stád o několika stech kusech. Samci žijí stranou v mládeneckých skupinách, starší jedinci pak samotářsky. Dospívají ve věku 25 let.
Rozmnožování slonů Samice jsou říjné 2 - 6 dní každé dva měsíce. Po 22 měsících březosti rodí samice zpravidla jediné slůně, které váží okolo 120 kg a je vysoké 1 metr. Porod probíhá v noci a je velmi rychlý.Samice se o mládě stará dva roky. Sloni dospívají zhruba v deseti letech, ale do rozmnožování se zapojují až za dalších 10 let. Dožívají se 50 až 70 let.
Slon africký – strava Slon je výhradně býložravec. Živí se trávou, listím, větévkami hustých keřových porostů a často také plody typickými pro rovníkové pralesy. Ve střevě slona přebývají obrvení prvoci, kteří pomáhají rozkládat rostlinnou celulózu na jednodušší, snadněji stravitelné molekuly.
Zajímavosti o slonech Zvednutým chobotem nasává slon vzduch, větří a v případě hrozícího nebezpečí jím troubí k útoku.
Velké ušní boltce pomáhají slonům snášet velká vedra. Slouží jako ventilátory, pomocí nichž si sloni udržují stálou tělesnou teplotu.
Sloní chrup má kromě klů i stoličky (šest stoliček v každé polovině čelisti). Zatímco slon je odjakživa loven kvůli klům, nosorožec tuponosý zase kvůli svému rohu, díky čemuž jej lidstvo dovedlo na okraj záhuby.