Savci a jejich čich Většina savců žije ve světě pachů a vůní, které jsou pro ně důležitým prostředkem k dorozumívání. Pes tak například může číst svým čichem zprávy, které do močových značek uložili jeho druhové.
Jak pracují čichové orgány I když se řada savců vyznačuje dobře vyvinutým čichem, ztrácejí mnoho informací již v nose, kterým pach čichají. Vzduch, který zvíře dýchá, obsahuje molekuly chemické látky, jež nesou pach. Zvíře nejpve čichá, až zjistí spolu s nadechnutým vzduchem v nosní dutině pach.
Čichové ústrojí savců Nejdůležitější částí čichového ústrojí u savců je vlhká žlutá tkáňová membrána, která zachycuje pachové molekuly a zaznamenává je. Odtud jde informace dále do mozku, kde je určen druh pachu. Čím větší je tato membrána, tím lepší je čichový smysl zvířete. U člověka je tato membrána velká pouze čtyři čtvereční centimetry, u psa například až stopadesát čtverečních centimetrů.
Savci, jejich čich a zvláštní pachy Savci se dorozumívají především pachy. Tímto způsobem získávají informace o potravě, o nebezpečí, které jim hrozí nebo o ostatních příslušnících svého druhu. Vůně, kterou zachytí ze vzduchu, se nazývá feromon. Feromony zapříčiňují i zcela specifické reakce u zvířat, které vnímají.
Feromony a jejich druhy Signální feromony - vyvolávají změny v chování u jednotlivých zvířat Primární feromony - způsobují změnu tělesných reakcí Jak zvířata používají pachy Pro člověka nepředstavuje vůně a pach otázku života a smrti. U mnoha druhů savců však hrají tyto informace životně důležitou roli. Velký význam mají vůně a pach ve vztahu matky a mláděte.
Zvířata a pachové značky Zvířata vnímají pachové značky a rozlišují je. Nositelem pachu bývá moč, trus nebo výměšky pachových žláz.
Savci se špatně vyvinutým čichem Většina savců má čich znamenitě vyvinutý. U jiných druhů jsou ale dokonalejší ostatní smysly. Například netopýři mají vynikající sluch a používají zvukové lokalizace - tzv. echolace. Pachy pro ně nejsou vůbec důležité, ačkoliv je také vnímají.
Mořské ryby a čich Voda je dobrým nosičem pachů, ale savci žijící ve vodě musí při potápění uzavírat nosní nozdry, což jim použití čichu zabraňuje. Mozek delfínů a velryb proto ani neobsahuje žádné čichové laloky. Naopak tuleni si svůj čich zachovali, a to zejména proto, že se pohybují jak ve vodě, tak i na pevnině.