Toto 200 let staré psí plemeno vzniklo zkřížením Vipeta s Dendi-dimont teriérem a Otterhoundem. Původně byl vyšlechtěn jako lovecký pes, dnes je spíše dobrým společníkem. Lovecká povaha mu ale zůstala.
Bedlington teriér a jeho vzhledBedlington teriér připomíná svým vzhledem ovci. Patří mezi menší plemena, dorůstá maximálně 40 cm a váží 8 až 10 kg. Charakteristická je hlava hruškovitého tvaru, směrem k čenichu se zužuje. Protáhlý je také čumák. Oči jsou hnědé nebo černé, trojúhelníkového tvaru, uši posazené nízko, svěšené.
Srst je hustá, kadeřavá s výrazným sklonem ke kudrnacení – právě svou srstí nejvíce připomíná onu ovci. Barva srsti se pohybuje od bílé po pískově hnědou, někdy může být i namodralá.
Bedlington teriér je velmi temperamentní až ostrý pes. Lovecké instinkty nezapře. Je prvotřídním hlídačem, svému pánovi je oddaný. Dobře vychází s dětmi, u domácích zvířat to platí jen pokud s nimi vyrůstá – v opačném případě je pro něj každé jiné zvíře v domě potenciální kořistí. Doma je klidný, venku ožívá. Potřebuje důslednou výchovu a spoustu procházek. Cvičí se dobře, ochotu učit se má v povaze.
Bedlington teriér se používal především jako lovecký pes. Chránil majitele před zloději, ale i před krysami, používal se pro pytlačení na králíky nebo dokonce i pro psí zápasy. V Anglii si jej oblíbili zejména horníci a kočovníci. Bedlington byl ochoten aportovat z ohně rozžhavený drát a položit za svého pána život. Alespoň tak to uvádí spisy o tomto věrném společníkovi.
Srst Bedlilngton teriéra potřebuje stálou péči. Je nutné ji každý den rozčesávat speciálním kartáčem a každé tři měsíce zastřihávat. Bedlington vyžaduje dostatek pohybu, nejradši má dlouhé procházky bez vodítka nebo běhání za pánem jedoucím na kole.
Laponský pes – pasák ovcí a dobytka
