Nosorožci tuponosému hrozí vyhynutí

Nosorožec tuponosý

Nosorožec tuponosý je díky svým nebezpečně vypadajícím rohům a tvrdé kůži dobře vybaven pro případ hrozícího nebezpečí. Člověku však byl vždy vydán na milost a nemilost, a tak je dnes téměř vyhuben. Latinský název nosorožce tuponosého zní Ceratotherium simum.

Rozšíření a způsob života nosorožce tuponosého

Nosorožci žijí na travnatých savanách, kde také většinou spásají stepní trávy. Samci žijí samostatně, samice s mláďaty vytváří rodinné skupiny. Ve volné přírodě je již takřka nosorožec vyhuben. Vyskytuje se pouze v národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo, v jižní Africe v národním parku Hwange, Krügerově národním parku, Umfolozi a rezervaci Hluhluwe.

Nosorožec tuponosý - výška, délka, hmotnost

Samci nosorožce měří 370—400 centimetrů, samice 340—375 centimetrů. Hmotnost nosorožce může dosáhnout až 2300 kilogramů.

Potrava nosorožců

Nosorožec tuponosý potřebuje stálý přísun vody k pití a také velké množství potravy. Jeho hlavním zdrojem obživy je tráva. Nemá žádné řezáky, a proto když je tráva, kterou spásá příliš krátká, využívá svůj roh k vyhrabávání kořenů. Často se pase i v noci, aby doplnil potřebný denní objem krmiva. Nosorožec potřebuje vodu i k ochlazování. Často a rád se vyvaluje v bahně, až je celá jeho kůže pokryta vrstvou bláta, která ho rovněž ochlazuje a také ho chrání před parazity.

Rozmnožování nosorožců

Během období páření (léto, podzim) dominantní samci vyhledávají samice a bojují o ně. Souboje jsou většinou rituální a nedochází při nich k vážnějším zraněním. Slabší jedinec obvykle brzy ustoupí a přenechá samici silnějšímu jedincovi. Samec potom zůstává se samicí průměrně 1 až 3 týdny a poté ho samice opouští. Po období březosti, které trvá 16 měsíců, přivede samice na svět jedno mládě. Malý nosorožec váží kolem 50 kg. Matka mládě ve věku 1 až 2 let odstavuje a mezi 2 až 3 rokem jej odhání, aby se mohla znovu pářit. Pohlavní dospělosti dosahují samice v 6 letech a samci ve věku 10 až 12 let.

Nosorožec tuponosý – ochrana, průměrný věk

Nosorožci se dožívají průměrného věku 40 až 45 let. Dnes hrozí nosorožcům úplné vyhubení nejen kvůli obrovskému úbytku přirozeného životního prostředí, ale především kvůli pytláctví. Důvodem pytláctví je poptávka po nosorožčím rohu, který je ve východoasijských zemích využíván jako součást tradiční medicíny a v arabských zemích je symbolem vysokého sociálního postavení. Podobně je loven i slon, protože slonovina z jeho klů je dodnes velmi ceněná. Proto jsou nosorožci chráněným druhem a mohlo by se snadno stát, že by nakonec tato zvířata vymřela.

Zajímavosti ze světa nosorožců

• Nosorožec tuponosý je schopen vyvinout při běhu rychlost až 40 kilometrů za hodinu.
• Dnešní nosorožci jsou již jen malými pozůstatky dříve velmi rozšířené skupiny zvířat.
• Nosorožci dokonce žili i na území Evropy, na jejímž území vyhynuli během doby ledové před 15 000 lety. Byl to nosorožec srstnatý, který byl velmi dobře přizpůsoben ke klimatickým podmínkám. Jeho pozůstatky byli nalezeny i na našem území.
• Nejdelší roh nosorožce tuponosého měřil dva metry, ale jen málo nosorožců žije dostatečně dlouho, aby jejich roh dosáhl takové délky.

Jaké druhy nosorožců existují?

• Nosorožec tuponosý severní
• Nosorožec tuponosý jižní
• Nosorožec indický
• Nosorožec jávský
• Nosorožec sumaterský
• Nosorožec dvourohý