Laponský pes - pasák sobů
V severní Skandinávii a v Karelské oblasti Ruska žijí Laponci, neboli Samové. kteří používají tyto psy k pasení poloochočených sobů i k lovu. Toto zajímavé původní plemeno nazývají Švédové i Finové laponský pes neboli lapphund, a to buď švédský nebo finský. Každý z nich má samostatný standart uznaný FCI, švédský pod názvem laponský špic, finský jako lapinkoira.V mezinároním kynologickém světě se však více používá originální finský název, dochází však k záměně s laponským ovčákem, lapinporokoirou.Ve Finsku si tento pes uchoval kvality pasteveckého zvířete, ovšem všude jinde se chová jako společník. Laponský pes je nádherné a robustní zvíře s hustou, nádhernou dvojitou srstí. Ač si uchovává původní pastevecké instinkty, nyní se šlechtí kvalita srsti a barva.
Laponský pes - historie plemene
Historický pastevecký pes Samů je menší než jeho potomek lapinporokoira, neboli laponský ovčák. Laponský pes se považuje za výsledek křížení mezi různými typy severských špiců a pasteveckými psy z jižnějších částí Evropy. Původně sloužil k pasení sobů, dnes pase stáda ovcí a dobytka.
Laponský pes - základní informace
Výška
Pes má v kohoutku 45 až 51 cm (ideál 48 cm), fena má v kohoutku 40 až 46 cm (ideál 43 cm).
Váha
Váha se pohybuje v rozmezí 20 až 21 kg.
Průměrný věk
Laponský pes se dožívá průměrného věku 11 až 12 let, ale i déle.
Charakter
Laponský pes je velice přátelský a dobře se trénuje, díky tomu se dokonale přizpůsobil životu v rodině a přítomnosti dětí. Typická je pro laponského psa vrozená podezíravost k cizím lidem, nebojácnost a tvrdohlavost.
Srst
Srst laponského psa je hrubá, na nohách obzvláště hustá, na hrudi vytváří „hřívu”. Podsrstí je dobře vyvinuté, husté a měkké. Zbarvení je obvykle černé nebo tmavě hnědé, dovolují se nevelké bílé známky.
Diskuze