Houby – jedovaté houby
Chodíte rádi na houby? Znáte všechny jedovaté houby, které se v lesích vyskytují? Jedovaté houby vám mohou způsobit velmi závažné žaludeční potíže. Konzumace prudce jedovatých hub může způsobit i smrt.
Houby - Závojenka olovová
Závojenka olovová (Entoloma sinuatum) je jednou z velmi nebezpečně jedovatých hub, otravy jí způsobené končí velmi často i smrtí. Naštěstí je poměrně vzácná, jen to zachraňuje mnoho nezkušených houbařů. Roste přibližně od června do října pod listnatými stromy, obvykle na teplejších místech. Klobouk o průměru asi 5 - 15 cm je v mládí silně podvinutý, později hrbatě klenutý. Povrch je hladký, lehce namodralé barvy, opravdu připomínající olovo. Jde o houbu lupenitou.
Houby – Závojenka jarní
Závojenka jarní nazývaná též závojenka raná, zvonkovka jarní nebo červenolupen jarní (Entoloma vernum) je prudce jedovatá houba z čeledi závojenkovitých. Klobouk závojenky jarní má průměr 3 - 6 cm. Tvar klobouku je nejprve kuželovitý až zvoncovitý, poté nízce vyklenutý, uprostřed vyhrblý, na okraji podvinutý. Klobouk je křehký, tence masitý, za vlhka tmavě hnědý až černohnědý, za sucha bledě šedohnědý a hedvábitě lesklý. Roste v dubnu až červnu v trávě na výslunných lesních okrajích, stráních a travnatých lesních světlinách téměř po celé Evropě. Upřednostňuje smrky, borovice a jalovec. Roste však i mimo les na loukách a pastvinách.
Houby - Strmělka vosková
Strmělka vosková (Clitocybe cerussata) je další z našich jedovatých hub. Roste jak v jehličnatých tak i listnatých lesích, a to v době od srpna do října. Často roste ve formě kruhů nebo pásů hub. Plochý klobouk s malým výčnělkem uprostřed je čistě bílý a lesklý, později tvar přechází v mírně nálevkovitý. Jde o houbu lupenitou, má odspodu na klobouku bílé lupeny. Zaměnitelnost za jedlé houby je prakticky nulová.
Houby - Strmělka pohárovitá
Strmělka pohárovitá (pohárkovitá, Clitocybefriti liformis) je houbou rostoucí přibližně v období od října do listopadu, v opadaném listí v listnatých lesích. Jde o houbu menší, klobouk má v průměru maximálně 4 cm, plochý, až pohárkovitý, barva je šedohnědá, na spodní straně klobouku jsou krátké lupeny. Houba má nepříjemný pach plísně až hniloby, a je jedovatá. Je zaměnitelná za Strmělku tmavonohou, která je však také jedovatá.
Houby - Muchomůrka jízlivá
Muchomůrka jízlivá (Amanita virosa) je houbou naštěstí poměrně vzácnou, je totiž vzhledově zaměnitelná za bedly případně za žampiony, a přitom je poměrně značně jedovatá. Klobouk je ploše vyklenutý, zcela bílý, jen občas žlutohnědý na vrcholku. Jde o houbu lupenitou. Roste vzácně na kyselých půdách v jehličnatých lesích, a to v období od srpna do září.
Houby – Muchomůrka červená
Muchomůrka červená (Agaricus muscarius ) roste hojně v červenci až říjnu v listnatých, smíšených a především jehličnatých lesích, někdy společně s hřiby. Klobouk je v průměru 5 - 15 cm široký, červené barvy s bílými tečkami. Možnost záměny je celkem vyloučena, protože se jedná o houbu všeobecně známou.
Houby – Muchomůrka zelená
Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky. Nejenže je prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány (zejména játra). Klobouk je bíložlutý, žlutozelený až zelenohnědý, zprvu sklenutý, posléze ploše rozložený. Třeň, dužnina i lupeny jsou bělavé (u žampionu jsou lupeny světle až tmavě hnědé!!).
Houby – Muchomůrka tygrovaná
Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) roste v červenci až říjnu v listnatých i jehličnatých lesích, častěji v teplejších oblastech. Muchomůrka tygrovaná je jedovatější než muchomůrka červená a otrava může býti i smrtelná.
Houby - Muchomůrka citrónová
Muchomůrka citrónová (Amanita citrina) roste hojně v červenci až listopadu v lesích všech typů. Roste dosti hojně ve skupinách nebo jednotlivě, upřednostňuje kyselé půdy. Klobouk muchomůrky citrónové má v průměru 3 - 10 cm, v mládí má polokulovitý tvar, pak sklenutý až plochý. Klobouk je zbarven citrónově až nazelenale žlutě, nepravidelně pokrytý bělavými nebo žlutohnědými bradavkami, na okraji nerýhovaný, po deštích hladký a lesklý. Je to mírně jedovatý druh muchomůrky.
Houby – Helmovka zoubkatá
Helmovka zoubkatá (Mycenapelianthina) je jednou z našich mírně jedovatých hub. Roste v listnatých lesích v tlejícím listí v období od května do září. Klobouk má 2 – 5 cm, zvoncovitý, později rozložený jen do mírného hrbolku, zvlněný a zprohýbaný. Barva klobouku je hnědofialová. Lupeny jsou středně vysoké, s vroubkovaným, purpurovým okrajem, zbytek lupenů je šedavý.
Houby – Pestřec bradavčitý
Pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum) je houbou rostoucí na podzim v listnatých lesích popřípadě parcích. Plodnice je kulovitá případně zploštělého tvaru, asi 2 - 7 cm v průměru. Barva hnědá či hnědožlutá, povrch pokryt šupinkami nepravidelného tvaru. Na pohled je docela podobný jedlé pýchavce, ta je však světlejší (skoro bílá). Vnitřek je zprvu bílý a tuhý, při dozrávání se mění v černý prach výtrusů. Jde o houbu mírně jedovatou, mladé plodnice se dají ve velmi omezené míře používat jako koření.
Houby – Hřib hořký (Hřib žlučník)
Hřib žlučník (Tylopilus felleus) je nejedlá houba z čeledi hřibovitých. Jde o velmi krásnou hřibovitou houbu s odporně hořkou chutí. Záměna je možná za jedlý hřib dubový a nebo hřib smrkový. Klobouk má v průměru 6 - 12 cm, někdy je i větší. Je masitý a vyklenutý. Zbarven je světle kožově hnědě. Povrch je sametový, hladký, pomačkáním černá. Roste velmi hojně v červnu až září ve všech lesích, zvláště jehličnatých na kyselém podkladu především ve vyšších polohách. Někdy roste i ze ztrouchnivělých pařezů.
Houby – Hřib satan
Hřib satan (Boletus satanas) roste v červenci až září, dosti vzácně, v teplomilných listnatých lesích, především pod habry, buky a duby. Upřednostňuje vápencový podklad. Hřib satan má vyklenutý až polštářovitý, masitý, nepravidelně vrásčitý až hrbolkatý, v mládí jemně plstnatý až 30 cm velký klobouk, barvy bělavě krémové, stříbřité šedé, místy s hnědoolivovými skvrnami a na okraji i narůžovělý. Je jedovatý hlavně za syrova a pokud není dobře tepelně zpracován. Způsobuje silné žaludeční a střevní potíže. Nelze doporučit ke sběru i když dobře tepelně zpracovaný je neškodný.
Houby – Pavučinec plyšový
Pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus) je jedna z nejzákeřnějších a nejnebezpečnějších hub. Ve starých houbařských atlasech se uvádí jako jedlý, ve skutečnosti je však smrtelně jedovatý. Oranžově hnědý až hnědý klobouk má průměr 3 až 8 cm, je sametově plstnatý nebo šupinkatý, zprvu kulovitý, později plochý s vyčnívajícím tupým hrbolem uprostřed, mnohdy nepravidelně zprohýbaný. Roste v listnatých lesích, zejména pod duby, buky a habry, od července do října. V České republice se vyskytuje poměrně řídce, častější výskyt je v severnějších oblastech Evropy.
Houby - Vláknice Patouillardova
Vláknice Patouillardova (Inocybe erubescens) je smrtelně jedovatá houba z čeledi pavučincovitých. Je nebezpečná hlavně tím, že její mladé plodnice jsou čistě bílé a mohou být zaměněny za bílé, jedlé druhy hub. Klobouk má v průměru 3 - 8 cm, v mládí je polokulovitý až zvoncovitý, později až plochý se zřetelným nízkým hrbolkem na středu. Klobouk je zbarven v mládi čistě bíle, později krémově. Stářím a pomačkáním červená až hnědne. Staré houby jsou často rozpraskané.
Houby – Čechratka podvinutá
Čechratka podvinutá (Paxillus involutus) roste v červnu až listopadu velmi hojně ve všech typech lesů, také i v zahradách, sadech, parcích, stromořadích i dokonce mezi domy. Upřednostňuje nevápenatou půdu. Plodnice čechratky podvinuté mají 2 - 15 cm v průměru. V mládí mají klenutý, později rozložený až nálevkovitě promáčklý tvar s podvinutým okrajem. Povrch je matný, plstnatý, nejdéle na podvinutém okraji. Později olysávající a za vlhka je naslizlý. Barvu má okrově hnědou s olivovým nádechem. Ve stáří je až rezavě hnědý.
Houby – Ucháč obecný
Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) roste v březnu až květnu (nejvíce v dubnu) v jehličnatých lesích, zejména pod borovicemi, na písčitých půdách, často ve skupinách. Objevuje se i na spáleništích a na místech, kde je trouchnivějící dřevo. Je to jedovatá houba. Klobouk je široký 2 -8 cm, nepravidelně kulovitý nebo elipsoidní, různě členěný, na povrchu mozkovitě zprohýbaný, kaštanově až tmavě hnědý. Okraj klobouku je volný.
Houby – Holubinka vrhavka
Holubinka vrhavka (Russula emetica) je jedovatá houba z čeledi holubinkovitých. Roste velmi hojně v červenci až říjnu, ve stinných lesích všech druhů, hlavně v jehličnatých lesích, v mokřinách a v mechu. Klobouk má v průměru 4 - 10 cm, je zprvu polokulovitý, pak vyklenutý až plochý, vmáčklý. Barva je podobná vlčímu máku, stářím vybledává. Povrch je lysý, mastně lesklý.
Houby - Třepenitka svazčitá
Třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) je jedovatá dřevokazná houba z čeledi límcovkovitých. Roste v březnu až prosinci v trsech na pařezech listnáčů, méně častěji jehličnanů. Klobouk má 2 - 6 cm v průměru barvy živě sírožluté, na středu tmavší. V mládí je klobouk zvoncovitý, pak nízce sklenutý až plochý, tenký. Povrch je lysý, hladký, na okraji se zbytky pavučinovitého závoje, které brzy mizí.
Diskuze