Cibule – historie
Cibule obecná pochází ze západní Asie - z Afganistánu, Pákistánu, a Iránu. Cibuli pěstovali již staří Sumerové 4000 let před naším letopočtem. Vedle chleba byla cibule hlavní potravou dělníků při stavbě egyptských pyramid.
Cibule – umístění
Cibule vyžaduje slunné stanoviště, ne však přímé sluneční světlo. Půda by měla být propustná, dobře zpracovaná s dostatečnou dávkou živin.
Cibule – výsadba
K výsadbě použijeme zdravou sadbu. K sadbě nepoužíváme velmi malé, plesnivé nebo mechanicky poškozené cibulky. Cibulky neloupeme. Nutné je také sadbu cibule namořit například přípravkem ROVRAL FLO, ROVRAL 50WP nebo BENLATE.
Cibule – spon výsadby
Sadbu cibulí sázíme do rýh nebo s použitím sázecího kolíku do řádků 25 - 30 cm vzdálených a v řádcích na vzdálenost 10 cm, podpučím dolů, do hloubky tak, aby nad vrcholky cibulek byli 4 - 6 cm zakryty zeminou. Zem lehce utužíme.
Cibule – závlaha
Cibule nepotřebuje mnoho vody, avšak půda by neměla zcela vyschnout.
Cibule – hnojení
Pokud jsme pozemek pro pěstování cibule předem správně připravili, nemusíme hnojit. Cibule má krátkou vegetační dobu, a proto nepotřebuje mnoho živin. Nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem.
Cibule – sklizeň cibule
U česneku i cibule je velice důležitá správná doba sklizně. Pokud tuto dobu nevystihneme, cibule se již v zemi samy začnou rozpadávat. Tím hůře se poté česnek a cibule skladuje a je větší nebezpečí napadení skládkovými chorobami.
Cibule – sušení cibule
Cibuli sušíme v dobře větrané a suché místnosti. Svazkujeme po 10 – 15 kusech.
Cibule – zajímavost
Cibule obsahuje řadu důležitých vitamínů, minerálů a jejich solí např. síru, fosfor, vápník, železo, zinek, mangan, jód, sodík, draslík, magnesium, vápník, provitamín A, dále vitamíny B1, B2, B3 a vitamín C. Cibule je výživná, dodává minerály, všeobecně stimuluje, vyvažuje činnost žláz. Cibule se používá velmi často také jako afrodisiakum.
Diskuze